Psát podrobný popis ke katastrofě, která se udála 24. června na jižní Moravě, asi netřeba. Tornádo, které zasáhlo několik obcí, zanechalo za sebou nesmírné škody a bohužel i ztráty na životech. I tato katastrofa se však stala tématem, o kterém se začaly šířit dezinformace.
Začněme u politiky. Facebookem se stále šíří narativ, že prezident Miloš Zeman se k věci nevyjádřil (1, 2). Jakkoliv je paradoxní, že dříve se ke katastrofě vyjádřila slovenská prezidenta Zuzana Čaputová, i Pražský hrad konal. V den katastrofy se prezident Zeman vyjádřil alespoň prostřednictvím tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka, následující ráno Hrad poslal na místo katastrofy 11 příslušníků hradní stráže. Ačkoliv kancelář prezidenta je známa tím, že to je ona, která často vypouští dezinformace, přesto je nutné odsoudit i dezinformace mířící na ni.
Úplně férové rovněž není vyjádření například Jiří Pospíšila, že vládní pomoc postiženým obcím bude činit 10 milionů korun. Tento narativ samozřejmě šíří i více projektů. Faktem je, že vládní pomoc bude mnohem větší. Kromě 10 milionů obcím vláda schválila v pátek bezplatné poskytnutí hmotných rezerv, zejména pohonných hmot pro složky integrovaného záchranného systému zasahujícího v obcích zpustošených tornádem. Lidé ze zasažených oblastí mohou žádat státní úřady o hned několik forem pomoci. Jednou z nich je vyplacení mimořádné dávky Úřadem práce ve výši 58 tisíc korun na osobu. Ministerstvo pro místní rozvoj zase spouští dotační a úvěrový program, který poskytne na obnovu bydlení dvoumilionovou dotaci, další tři miliony si mohou žadatelé půjčit jako zvýhodněný úvěr na třicet let. Do obcí vyjedou mobilní týmy, které lidem pomohou s vyřízením dotace. Kromě toho uvolní resort 420 milionů korun v rámci programu Obnova majetku obcí po živelní pohromě. Ulevit má zasaženým lidem a firmám i finanční správa. Pro právnické osoby se proto odkládá podání a splatnost daně z příjmu z 1. července na 31. srpna, úřad jim také odpustí zálohu na silniční daň a mohou i požádat o snížení všech záloh.
Dezinformační scéna mezitím začala šířit, že tornádo bylo uměle vyvolané. Například Aeronet šíří nesmysly o HAARPu. HAARP byl výzkumný projekt chování ionosféry a procesů v ní probíhajících včetně polárních září. Projekt byl zahájen roku 1990, zastaven roku 2013 a definitivně ukončen roku 2014. Stanice HAARP se nacházela na Aljašce, severně od malého města Gakona, na místě bývalého OTH radaru a v Grónsku. Existují různé konspirační teorie, které HAARPu přisuzují jiné „nekalé praktiky“, mezi jinými ho označují za prostředek pro spouštění přírodních pohrom jako povodně, sucha nebo devastující zemětřesení. Konspirátoři teorii využívají kdykoliv se objeví nějaká živelná pohroma.
Podmínkou pro vznik tornáda je vertikální střih větru označovaný jako jet stream (tryskové proudění). To je známý jev, kdy se ve výškách od devíti do dvanácti kilometrů potkávají různé směry a intenzity větru. Bouřky mezi sebou různě interagují, nasávají a vylévají ze sebe chladný vzduch a jejich vzájemná interakce může způsobit právě přerod do supercely, pod kterou můžou vzniknout i silnější tornáda. To, že se nad ČR tvoří ideální prostředí pro vznik tornáda, se vědělo už v úterý. Je ovšem velmi těžko odhadnutelné, kde a v jaké síle se objeví.