Časopis Respekt v pondělí 29. 7. 2024 zveřejnil anketu s otázkou „Je podle vás dobrý nápad legalizovat práci od čtrnácti let?
Na dotaz odpovídali Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR, Václav Mertin, dětský psycholog, Kateřina Krůtová, lektorka, spoluautorka projektu Odemykání dětského potenciálu, a Ilona Švihlíková, ekonomka.
Tři prvně jmenovaní poskytli věcnou odpověď (viz screenshot), Ilona Švihlíková odpověděla ideologicky:
„Upřímně, je to divný návrh. Na jakou potřebu reaguje? Proč je tu důvod prolamovat věkovou hranici? Přijde mi to trošku jako reakce na nějaký ryze „privátní“ problém. Doufám, že vláda nemíní řešit tzv. problém nedostatku pracovní síly (což je v reálu problém nedostatečné automatizace) tím, že pomalu začne legalizovat dětskou práci.“
Toto tvrzení pokládáme za vrcholně pokrytecké, protože nejde o nic neobvyklého. Například v sousedním Německu sice principiálně platí zákaz dětské práce, ale zároveň je se souhlasem zákonných zástupců dovolena práce dětí od 13 let v rozsahu do dvou (v rodinných podnicích v zemědělství tří) hodin denně, zatímco během prázdnin mohou děti pracovat až čtyři týdny (samozřejmě za dodržení mnoha omezení). Určuje to Zákon na ochranu pracující mládeže, který by ekonomka zabývající se Německem (na VŠE totiž Švihlíková napsala diplomovou práci „Postavení Německa ve vývoji evropské ekonomické integrace“) měla znát. Rakousko má obdobná ustanovení, která výslovně uvádějí činnosti jako sběr míčků, práci poslíčka, sběr hub či bylin. I zvažovaná právní úprava v Česku má na mysli brigádnickou činnost.
Jsme si jisti, že tyto fakta Švihlíková dobře zná. Švihlíková svou odpovědí pouze pokračuje v tom, co dělá už léta. Vystupuje například na akcích pořádaných dezinformátory, komunisty a podobnými existencemi. Patřila k proputinovskému spolku Ne základnám, je obdivovatelkou chávesovské „ekonomiky“ a aktuálně je členkou zapsaného spolku Svatopluk (mj. spolu s prokremelským aktivistou Drulákem či antisemitou Semínem).
S erudicí Ilony Švihlíkové je to ovšem vůbec sporné. Docenturu získala na Univerzitě Mateja Béla v Banské Bystrici, která má za sebou skandály se zpronevěrou peněz, kupováním zkoušek penězi a sexem a plagiáty (viz případ kremelského dezinformátora a místopředsedy slovenské Národnej rady Andreje Danka). Po působení na suspektní Univerzitě Jana Ámose Komenského je Švihlíková nyní děkankou neméně „renomované“ fakulty „Vysoká škola obchodní“ Panevropské univerzity.