Členství v Evropské unii nám již více než 20 let zásadně mění kvalitu života. Cestujete do práce novými prostředky hromadné dopravy po nové či zrekonstruované silnici nebo železnici? Navštívili jste lékaře v novém či zrekonstruovaném zdravotnickém zařízení? Využili jste možnosti studia v zahraničí s finančním příspěvkem? Cestovali jste na dovolenou, aniž byste se museli zdržovat hraničními kontrolami? Je velmi pravděpodobné, že jste tak mohli učinit díky členství v Evropské unii. Jde přitom jen o drobný zlomek z široké škály výhod, které nám EU již 20 let poskytuje.

Slovenské ministerstvo vnitra připravilo přehled nejčastějších mýtů a dezinformací o Evropské unii.

Hoaxy o spojitost EU s nacismem

V informačním prostoru jste se už možná setkali s tvrzeními, která se nějakým způsobem pokoušela propojit Evropskou unii a její instituce či představitele s nacismem. Jedná se o populární téma, které se pravidelně stává předmětem dezinformací.

Mýtus: Vize evropské integrace je založena na nacistické snaze ovládnout Evropu a politice rozšiřování “životního prostoru” (Lebensraum).

Fakta: Projekt evropské integrace po druhé světové válce nevznikl jako alternativní pokračování nacistických snah o dominanci nad Evropou, právě naopak. Hlavní myšlenkou bylo odmítnutí války jako nástroje zahraniční politiky a snaha o dosažení udržitelného míru a prosperity mezi státy, aby se už nikdy nevrátily hrůzy, které agresivní politika nacistů přinesla. Základními principy se stala svoboda, rovnost, demokracie a respekt k lidským právům. Tyto jsou neslučitelné s nacistickou ideologií.

Mýtus: EU odmítá odsoudit nacismus.

Fakta: Jedná se o související a stejně nepravdivý narativ. Faktem je, že členské státy Unie v roce 2023 odmítly podpořit ruský návrh rezoluce o boji proti glorifikaci nacismu na půdě OSN. Toto odmítnutí však souviselo s absolutní tendenčností této rezoluce a hrubým zneužíváním pojmu „denacifikace“, kterým Rusko obhajuje napadení Ukrajiny. Odmítnutí rezoluce tak neznamenalo všeobecné odmítnutí odsouzení nacismu. Jak uvádí Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. září 2019, Evropská unie jasně odsuzuje propagaci nacismu, nacistických zločinů a jakoukoli glorifikaci jeho představitelů v členských státech.

Mýtus: Vysocí představitelé EU jsou potomci prominentních nacistů.

Fakta: Tento narativ se v minulosti vyskytl již několikrát v souvislosti s několika představiteli EU. Naposledy byl tento hoax použit proti současné předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen a to hned ve více klamavých variacích:

Fotka babičky předsedkyně EK podávající si ruku s Adolfem Hitlerem: nepravda. Na fotce je podle zjištění fact-checkerů jiná osoba, která není v příbuzenském vztahu s Ursulou von der Leyen.

Dědeček předsedkyně EK je Karl Albrecht Oberg měl být důstojník SS: nepravda. Jde jen o nahodilou podobnost jmen nacistického důstojníka a dědečka Ursuly von der Leyen, nikoli o totožnou osobu.

Předsedkyně EK je vnučkou nacisty Joachima Freiherr von der Leyena: nepravda. Ursula von der Leyen získala své příjmení uzavřením manželství. Joachim Freiherr není ani blízkým příbuzným manžela předsedkyně.

Narativy o nacismu jsou při dezinformacích zneužívány pravidelně. Tvrzení o boji proti vracejícímu se nacismu a znevažování památky obětí druhé světové války jsou již léta zneužívána propagandou k útokům proti EU. Portál EUvsDisinfo například identifikoval stovky takových narativů šířených ruskou propagandou proti svým odpůrcům. Je důležité pamatovat na odkaz druhé světové války a na to, jaké jsou mocenské zájmy, nenávistné ideologie a násilná politika nebezpečné.

EU a potraviny

Manipulace a nepravdy o nařízeních a zákazech EU v souvislosti s potravinami jsou dalším častým tématem populárních dezinformací na Slovensku. Někdy až bizarně znějící dezinformace o různých regulacích o tvaru potravin či šokující nepravdy o hmyzu v jídle vyvolaly na Slovensku v minulosti značnou vlnu znepokojení. Proto Vám představíme a vyvrátíme 3 nejčastější narativy, které lžou o EU a jejím přístupu k potravinám.

Mýtus: Kvůli tajnému nařízení EU budeme muset jíst hmyz v potravinách.

Fakta: Evropská unie má jedny z nejvyšších standardů pro zajištění bezpečnosti potravin. Faktem je, že v rámci EU byly mezi nové bezpečné potraviny zařazeny i vybrané druhy hmyzu. Zároveň je faktem, že každá nová potravina prošla přísným posouzením bezpečnosti a v případě schválení musí být na obalech produktů i řádně označena. Díky přísné regulaci musí výrobci transparentně uvádět srozumitelné a nezavádějící informace o složení, výživových hodnotách i přidaných látkách na obalech potravin. Každý člověk v EU si tak může přečíst, které potraviny obsahují hmyz a svobodně se rozhodnout, které potraviny chce nakupovat a konzumovat. Tvrzení o zatajování hmyzu v potravinách nejsou pravdivá.

Mýtus: V EU existuje dvojí kvalita mezi potravinami dováženými do západní Evropy a do států ve střední a východní části Unie.

Fakta: Společné výzkumné centrum Evropské komise (Joint Research Centre) zveřejnilo v roce 2021 výsledky rozsáhlé studie dvojí kvality zboží v rámci EU. Z celkového množství zkoumaných potravin se sice rozdíly potvrdily u 24 % produktů, ale zároveň nebyl identifikován žádný geografický vzorec jejich prodeje. Není proto pravda, že na Slovensko a do jiných států jsou cíleně a systematicky dováženy horší potraviny než do západní Evropy. Ve skutečnosti EU aktivně bojuje proti dvojí kvalitě potravin, například přijetím legislativy proti nekalým obchodním praktikám, díky které mohou členské státy sankcionovat výrobce zboží dvojí kvality. V případě identifikace takového zboží se mohou spotřebitelé na Slovensku obrátit na Státní veterinární a potravinovou správu SR.

Mýtus: Evropské instituce nařizují bizarní a zbytečné zákazy týkající se potravin.

Fakta: Regulace norem potravin evropskými institucemi souvisí zejména s ochranou práv a zdraví spotřebitele, jakož i s potřebou sjednocení pravidel v členských státech a usnadněním vývozu a dovozu potravin. V minulosti se však dezinformace týkající se nařízení staly velmi populárními, například v souvislosti s údajným zákazem křivých banánů a okurek.

Ve skutečnosti byla regulace „zakřivení“ banánů obsažena v širším seznamu minimálních požadavků pro kvalitu banánů dovážených do EU. Podle těchto požadavků musí být dovezeny banány bez hniloby, bez nemocí, bez škůdců a mimo jiné i bez abnormálního zakřivení jednotlivých plodů. Taková regulace byla kromě bezpečných potravinových standardů nutná i pro účely zjednodušení mezinárodního obchodu. EU tedy nezakazuje prodej křivých banánů, ale z praktických důvodů reguluje minimální standardy jejich dovozu.

Mýtus o okurkách zase vychází z nařízení, které regulovalo jejich minimální standardy při prodeji v evropských obchodech, a to včetně zakřivení. Vytvoření takového nařízení iniciovali samotní zemědělci v souvislosti s praktickými otázkami marketingu a logistiky při transportu okurek. V roce 2009 bylo však toto nařízení zrušeno a v obchodech si dnes můžeme koupit rovné i křivé okurky.


author