Sociálními sítěmi opět koluje lež ohledně údajných 21 000 Kč pro migranty. Naposledy s touto nesmyslnou teorií přišla stránka Bohemia patriot okolo Jiřího Černohorského, Denise Nováka a dalších. A zarážející je, že i po letech má tento hoax přes 5 tisíc sdílení.

 „Vláda schválila 21000,- – 65000,- na hlavu migranta.Životní minimum je 3400,-pro nás? Jasné diskr.porušení Listiny práv a svobod EU,“ zní text ve fialové rámečku, který sdílí tisíce lidí. Jako „důkaz“ vážně sdílí výpověď jaké si paní, které pošťačka prozradila výši sociálních dávek. Co, že je to listovní a bankovní tajemství a za takové jednání by ji hrozilo okamžité rozvázání pracovní poměru. Kdy a kde se ten výběr ze složenky měl stát se samozřejmě nedozvíme.Snímek obrazovky 1454

A jak je to ve skutečnosti? Azylovým řízením se zabývá zákon o azylu (325/1999 Sb.) a úhrady za stravu a ubytování poskytnuté v azylovém zařízení, výše kapesného a termíny jeho výplaty řeší vyhláška 376/2005 Sb.

  • Existuje nárok na kapesné ve výši 30,-/den pro žadatele o mezinárodní ochranu (azyl) v přijímacím středisku.
  • V pobytovém středisku dostává žadatel o udělení mezinárodní ochrany namísto stravy (v pobytových střediscích není žadatelům o azyl poskytována strava, vaří si sami) částku ve výši životního minima, např. pro jednotlivce 3 410 Kč / měsíc.
  • Pokud má žadatel o udělení mezinárodní ochrany vlastní finanční prostředky, které převyšují částku životního minima, musí v přijímacím středisku hradit stravu (112 Kč za den) a ubytování (130 Kč za den), případně v pobytovém středisku ubytování (130 Kč za den) a současně mu není vyplácen příspěvek namísto stravy.
  • Je-li azyl udělen, pak tito držitelé mezinárodní ochrany mají z hlediska sociálního zabezpečení (pomoc v hmotné nouzi, státní sociální podpora, podpora v nezaměstnanosti) stejná práva a povinnosti jako osoby s trvalým pobytem na území České republiky. Přehled státní sociální podpory naleznete zde.

 

Celé vyjádření tiskové mluvčí Úřadu práce

Azylant je osoba, která má na území ČR trvalý pobyt v souladu s § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Osobou požívající doplňkovou ochranu je osoba, která nesplňuje důvody pro udělení azylu. Azylantovi i osobám požívajícím doplňkovou ochranu je vydán průkaz o povolení k pobytu, který je veřejnou listinou a obsahuje biometrické údaje a všechny základní informace osob, jako je údaj o formě udělené mezinárodní ochrany, rodné číslo, místo hlášeného pobytu na území ČR, záznam o omezení svéprávnosti, digitální zpracování podpisu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany.

Z výše uvedeného vyplývá, že tyto osoby mají stejná práva, jako občané ČR – tedy možnost žádat o dávky státní sociální podpory (§3 zákona č.117/1995 Sb., o statní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů) či o dávky pomoci v hmotné nouzi (§ 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů).

Stejně jako v případě žadatelů o dávky, kteří jsou občany ČR, platí i v případě azylantů, že ÚP ČR posuzuje každou takovou žádost individuálně s ohledem na konkrétní situaci žadatele. Není tedy možné dopředu a obecně sdělit, jakou částku nakonec dotyčný obdrží.

Hezký den.

Kateřina Beránková

tisková mluvčí Úřadu práce ČR

 


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.