Robert Švanda na svém FB profilu sdílel vlastnoruční video, které zabírá reprízu televizního diskuzního pořadu Prima Partie. Na videu je záběr na komentátorku ECHO24 Lenku Zlámalovou, když říká ‘Světová zdravotnická organizace (WHO) aktuálně vydala úplně novou studii, je to dokonce takzvaná meta-studie, která dává dohromady data asi ze sedmdesáti studií z celého světa, ze kterých se ukazuje že nebezpečnost toho viru, smrtnost toho viru, je násobně nižší než se uvádělo. Původní čísla byla 3,4% ty poslední, o kterých se mluvilo, byly mezi 1% a 0,4%. Tak WHO, což stále je snad nějaká autorita říká, že to je 0,23%. Aby měli diváci představu, to je na úrovni ne chřipky, ale běžných viróz. Takže mě by zajímalo, jak bude vláda a nový ministr zdravotnictví, jak se postaví k tomuto. Protože pokud zjistíme, že ta situace je takováto, tak ta tvrdá plošná opatření jsou naprosto neadekvátní.’

A jak to tedy je? V textu se píše: ‘Zahrnuto bylo 61 studií (74 odhadů) a osm předběžných národních odhady. Odhady séroprevalence se pohybovaly od 0,02% do 53,40%. Míra úmrtnosti infekce pohybovaly od 0,00% do 1,63%, opravené hodnoty od 0,00% do 1,54%. Na 51 místech, střední míra úmrtnosti na infekci COVID-19 byla 0,27% (korigováno 0,23%): míra byla 0,09% v lokalitách s mírou úmrtnosti populace COVID-19 nižší než celosvětový průměr (<118 úmrtí / milion), 0,20% v lokalitách s 118–500 úmrtími COVID-19 / milion lidí a 0,57% v lokalitách s> 500 úmrtími COVID-19 / milion lidí. U lidí <70 let míra úmrtnosti na infekci se pohybovala od 0,00% do 0,31% s hrubým a korigovaným mediánem 0,05%.´

Problém je ovšem v tom, že onen medián je počítán včetně případů, kdy nebylo žádné úmrtí například z minima testovaných:´Utsunomiya City (0 úmrtí z 742 testů)´. Oněch 0,23% je tedy středovou hodnotou z 51 míst bez ohledu na to, kolik tam bylo provedeno testů. Místa, která byla zasažena epidemií už tak vesele nevypadají. V těchto místech bylo provedeno nesrovnatelně více testů a smrtnost je zde mnohem vyšší: ´Itálie (Apulia) 1,33% (530 úmrtí, korigováno na 1,2 %), Belgie 1,09% (7594 úmrtí, korigováno na 0,87%), USA od 0, 08% (Utah, 58 úmrtí) až po 1, 54% (Connecticut, 2718 úmrtí), Wu-chan od 0,35% do 0,42%.´ Číslo 0,23% tak není skutečnou průměrnou smrtností, ale střední hodnotou (mediánem) z 51 míst bez ohledu na to, kolik zde bylo provedeno testů.

Lenka Zlámalová tedy hovoří o mediánu a ne o průměru a navíc zaměňuje dva pojmy: IFR (počet úmrtí proti všem – i neodhaleným – nakaženým) a CFR (počet úmrtí proti pozitivně testovaným). IFR uvádí WHO průměr 0,68 % a CFR uvádí WHO cca 2,7 %.

Dalším problémem je, že zmiňovaný článek není studie či dokonce metastudie. A není to závěr WHO, jen to WHO uveřejnila ve svém bulletinu.

Důležité je také věnovat pozornost poslední větě výše uvedeného odstavce. Jde o uvedení věkové skupiny, na kterou se nízká smrtnost vztahuje. Z jejích slov to vypadá, že koronavirus vlastně neohrožuje nikoho a je méně nebezpečný než chřipka. Mimochodem sezónní chřipka má smrtnost asi 0,1%, tedy výrazně nižší než Zlámalovou uváděných 0,23% u koronaviru. Ponechme stranou, že srovnávat smrtnost chřipky v rámci všech věkových skupin a koronaviru jen u lidí do sedmdesáti let je zavádějící.

Zlámalová následně zmiňuje ohroženou skupinu seniorů ‘My dneska víme, kdo je ohrožený tím virem, jsou to lidé s takzvaných rizikových skupin. Proč vláda nepřistoupí k ochraně těchto rizikových skupin, což vůbec nedělala. To je další argument proti panu Prymulovi. Ten virus se dostal do domovů důchodců, nemocnic a na další místa, kde jsou ti nejzranitelnější.’ V kontextu předchozích výroků však není řečeno, že lidé nad 70 let umírají na koronavirus výrazně častěji.

Skutečná smrtnost koronaviru závisí na stáří pacienta, podle statistik amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ze září byla smrtnost 0,003% pro mladistvé, 0,02% pro věkovou skupinu 20 až 49 let respektive 0,5% pro skupinu 50 až 69 let a alarmujících 5,4% pro pacienty nad 70 let. Dále z lidí už hospitalizovaných na koronavirus v nemocnici umírá 2.4% lidí starých 18 – 49 let, 10% starých 50 – 64 let a 26% lidí starších než 65 let.

Je potřeba také zmínit další velmi důležitý detail a to je kapacita nemocničních lůžek nebo jednotek intenzivní péče, které se mohou starat o těžké případy nákazy koronavirem. V případě neřízeného promořování nemusejí mít nemocnice volná lůžka pro pacienty už za dva týdny. Před pár dny jsme byli na 80% kapacity nemocnic a nemocnice se dál plní. Pokud by se kapacita nemocnic naplnila, tak by se o vážné pacienty s nemocí COVID-19 neměl kdo postarat a neměli by velké šance na přežití. Stejně tak by se nemocnice nepostaraly ani o pacienty, které akutně trápí něco jiného než koronavirus. V článku portálu Seznam Zprávy je přehledná a aktualizovaná grafika s volnými lůžky v nemocnicích podle krajů.

Video na profilu Roberta Švandy má titulek ‘já ji žeru.. a děkuju za informace, který čt neříká..’ má přes 9.700 sdílení za necelých 24 hodin. Ve vysoké kvalitě se da celý pořad Prima Partie vidět zde, slova Lenky Zlámalové zazní v čase 24:45.

Vyjádření Světové zdravotnické organizace (pobočky v České republice):

Vyjádření Ministerstva zdravotnictví SR:

Shrnutí:


Profilový obrázek

wpseo_editor