Na Facebooku se šíří tvrzení, že v kanceláři ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl při živém vysílání spatřen obraz Paula Cézanna ukradený z italského muzea u Parmy. Příspěvky tvrdí, že o případu informovala BBC a že šlo o obraz označovaný jako „Pohár a miska třešní“. Závěr je jednoznačný: krádež obrazů v Itálii se skutečně stala, ale spojení se Zelenským je vymyšlené. „Reportáž BBC“ je falešná a video se Zelenským bylo digitálně upraveno.

Skutečným základem hoaxu je reálná krádež z Fondazione Magnani Rocca u Parmy. V noci z 22. na 23. března 2026 tam zloději odcizili tři obrazy: Renoirův Les Poissons, Matisseovu Odalisque sur la Terrasse a Cézannovo zátiší s třešněmi, uváděné například jako Still Life with Cherries či francouzsky Tasse et Plat de Cerises. Podle agentury Reuters šlo o díla v hodnotě přibližně 10 milionů dolarů a krádež trvala jen několik minut.

Nepravdivá je ale navazující část příběhu, podle níž měl být Cézannův obraz následně objeven v Zelenského kanceláři. Reuters Fact Check uvedl, že BBC takovou zprávu nevydala; mluvčí BBC potvrdil, že tvrzení o „reportáži BBC“ je falešné. Stejný závěr přinesl i britský fact-checkingový projekt Full Fact, podle něhož nejde o skutečný výstup BBC a záběr Zelenského byl upraven tak, aby do něj byl ukradený obraz dodatečně vložen.

Euronews ve své analýze popsal, že falešné video napodobovalo grafiku BBC a pracovalo s upravenými prvky webu ukrajinského prezidenta, aby působilo věrohodně. Ukrajinská prezidentská kancelář tvrzení odmítla a uvedla, že ukradený obraz v kanceláři nikdy nevisel. Euronews zároveň porovnal manipulovanou verzi s původním záznamem a upozornil, že v autentickém videu je za Zelenským jiný obraz.

Podle Euronews šlo ve skutečnosti o díla ukrajinského malíře Andrije Čebotara. Ten redakci potvrdil, že oba obrazy viditelné v kanceláři jsou jeho práce; jeden z nich zachycuje horu Demerdži na Krymu, odkud autor pochází. StopFake a další fact-checkeři zároveň upozornili, že manipulace vychází ze staršího záznamu, nikoli z nějakého nového „živého vysílání“, které by náhle odhalilo ukradené dílo.

Dalším varovným signálem je samotná konstrukce příběhu. Příspěvky tvrdí, že video bylo po zveřejnění rychle odstraněno, ale „uživatelům se ho podařilo zachránit“ — to je typický postup u falešných virálních narativů, které se opírají o údajně smazaný důkaz. Ukrinform navíc upozornil, že 16. dubna 2026, k němuž některé verze hoax vztahovaly, ukrajinský prezident podle dostupných záznamů žádné takové videozprávy nezveřejnil.

Výrok šířený českými facebookovými účty je tedy nepravdivý. Pravdivá je pouze informace, že z muzea u Parmy byly v březnu 2026 ukradeny obrazy Cézanna, Renoira a Matisse. Neexistuje však důkaz, že by se některý z nich objevil u Zelenského; údajná „zpráva BBC“ je podvrh a obraz v upraveném videu byl do záběru doplněn digitálně. Jde o další příklad dezinformačního obsahu, který používá reálnou událost jako základ pro zcela smyšlené obvinění Ukrajiny a jejího prezidenta.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.