Na sociálních sítích se začala šířit alarmující zpráva, podle níž mají v centru Karlových Varů řádit „maskovaní, ukrajinsky mluvící lidé“, kteří údajně přepadají kolemjdoucí, míří na ně pistolí a berou jim mobily a peněženky. Text se tváří jako osobní varování učitele či známé osoby, apeluje na rodiče, žáky i kolegy a snaží se vyvolat dojem, že jde o naléhavou bezpečnostní hrozbu. Jenže právě v tom je problém: dostupné informace ukazují, že nejde o doložené varování, ale o poplašnou a nepravdivou zprávu.
Karlovarská policie totiž tuto šířenou zprávu výslovně odmítla. Podle článků iDNES i CNN Prima News reagovala na kolující příspěvky tím, že v posledních týdnech nezaznamenala žádnou sérii loupežných přepadení, která by odpovídala popisovanému scénáři. Policie zároveň upozornila, že šíření podobných lživých tvrzení jen zbytečně zneklidňuje veřejnost. Jinými slovy: příběh, který se na sociálních sítích vydává za „ověřené varování“, nebyl policií potvrzen, ale naopak veřejně vyvrácen.
Samotný text navíc obsahuje několik typických znaků hoaxu. Prvním je práce s emocemi. Zpráva je napsaná tak, aby vyvolala strach o děti a pocit bezprostředního ohrožení. Nepracuje s ověřitelnými detaily, ale s dramatickými formulacemi, jako že „takové případy se jen v poslední době hemží“ nebo že mezi přepadenými jsou i děti. Kdyby skutečně docházelo k opakovaným ozbrojeným přepadením v centru lázeňského města, šlo by o natolik závažnou věc, že by ji policie velmi pravděpodobně řešila i veřejnou cestou, nikoli jen neurčitým šeptandovým sdělením přes sociální sítě. Oficiální reakce policie ale říká pravý opak.
Dalším varovným znakem je silně akcentovaná národnostní stopa. Autoři podobných poplašných zpráv často nezdůrazňují jen údajný trestný čin, ale i příslušnost domnělých pachatelů k určité skupině, zde konkrétně k Ukrajincům. Právě to pomáhá podobným textům rychle se šířit, protože nehrají jen na strach z kriminality, ale i na již existující předsudky a napětí ve společnosti. Přitom bez konkrétních a ověřitelných údajů jde jen o účelově vložený prvek, který má zprávu udělat „výbušnější“ a sdílenější. Policie přitom nic takového nepotvrdila.
Podezřelý je i způsob, jakým se zpráva odvolává na autoritu policie. V textu se tvrdí, že „Policie ČR je o situaci informována“ a že policisté údajně sami říkají, že to „nebyl první případ“ a že se podobné případy množí. To je častý mechanismus hoaxů: dodat neověřené historce váhu tím, že se do ní vloží autorita státní instituce. Jenže právě policie tuto konkrétní naraci následně popřela. To samo o sobě ukazuje, že odvolání na policii mělo spíš zvýšit důvěryhodnost řetězového varování než popsat skutečný stav věcí.
Proti šířenému příběhu mluví i širší data o kriminalitě v regionu. Karlovarská krajská policie letos při hodnocení kriminality za rok 2025 uvedla, že v kraji meziročně klesla násilná kriminalita o 10,8 procenta a loupeže o 9,4 procenta. Samozřejmě to neznamená, že se v Karlových Varech nemůže stát jednotlivý trestný čin. Znamená to ale, že tvrzení o jakési vlně obdobných přepadení, která se mají „hemžit“ městem, neodpovídá dostupným oficiálním statistikám ani aktuálnímu stanovisku policie.
Podobné poplašné zprávy fungují právě proto, že vypadají osobně a naléhavě. Často nezačínají jako klasická propaganda, ale jako údajně dobře míněné upozornění od někoho „důvěryhodného“: učitele, rodiče, známého nebo souseda. Právě tenhle styl má obejít přirozenou opatrnost čtenáře. Člověk si řekne, že to přece nesdílí anonymní troll, ale někdo „od nás“. Jenže i takové zprávy je potřeba ověřovat, zvlášť když pracují se strachem, kriminalitou a národností údajných pachatelů. V tomto případě ověření dopadlo jasně: policie fámy vyvrátila a média její stanovisko doložila.
Závěr je tedy poměrně jednoznačný. Nešíří se ověřené bezpečnostní upozornění, ale hoax, který kombinuje strach, neurčité historky, odvolání na policii a zdůraznění ukrajinského původu údajných pachatelů. Přesně takové ingredience bývají pro podobné řetězové zprávy typické. Místo sdílení podobných výkřiků je lepší sledovat oficiální vyjádření policie nebo důvěryhodná média. V tomto případě totiž fakta ukazují, že popisovaná vlna přepadení potvrzena nebyla.