Před nedávnem jsem byl konfrontovaný panem Davidem Formánkem (autorem portálu „Otevři svou mysl“) ohledně toho, že nošení roušek vyvolává a způsobuje bakteriální pneumonii, která potom stojí za většinou úmrtí. Své tvrzení mi pan Formánek podložil touto studií.
A dnes se tedy podíváme na to, jestli ona studie opravdu potvrzuje, že při chřipkových onemocněních nejvíce zabíjí bakteriální zápal plic způsobený nošením roušek.
Jak je to tedy s těmi rouškami?
Pan Formánek vychází ze svých videí ohledně laboratorních testů roušek (1, 2). Staví se zde tedy narativ, že pokud jsou na roušce bakterie a při chřipkové pandemii se nejvíce umíralo na bakteriální zápal plic, tak tato úmrtí způsobilo nošení roušky. Při pandemii španělské chřipky (1918-1919) totiž bylo místy nařízeno zakrývání úst a nosu. O bakteriích a rouškách z portálu OSM jsem psal už dříve. Toto tvrzení je tedy silně zavádějící.
Dalším faktorem, proč příklad španělské chřipky nelze porovnávat s dnešní situací je také to, že španělská chřipka probíhala PŘED objevem penicilinu Alexandrem Flemmingem v roce 1928 (což bylo tedy až 10 let po pandemii španělské chřipky.
A jak je to tedy s tím bakteriálním zápalem plic? Jak tvrdí (nejenom) samotná citovaná studie (k čemuž se dostaneme ještě později), bakterie žijí všude kolem nás a neustále se dostávají do našeho těla už pouhým dýcháním, konzumací potravin a nápojů, doteky na ústa atp. Příklady přijímaných bakterií: 1, 2, 3, 4.
Je tedy zcela běžné, že jak plíce tak nosohltan jsou častými zásobárnami nejrůznějších bakterií, které jsou ale neškodné, pokud nedojde k poškození tkáně a tím i k získání přístupu do samotných plic, které jsou jinak chráněny. Jak je také uvedeno v samotné studii, tak poškozením plicní tkáně a plicní membrány virovou (chřipkovou) nákazou tyto bakterie snadno proniknou do plic a mohou tak způsobit bakteriální zápal plic, který byl během pandemie španělské chřipky dominantní příčinou úmrtí.
Zde jsou dva zajímavé a důležité body.
- Dnes v době antibiotik již je taková hrozba podstatně menší byť stále reálná jak řeší například tato studie z roku 2017. Podle této studie i po objevení penicilinu při epidemiích dochází k sekundární bakteriální infekci a studie zároveň i vysvětluje jak a proč. Přímo tak vyvrací jakoukoliv kauzalitu spjatou s nošením roušek a rovněž ve své diskusi navrhuje zvýšenou hygienu včetně zakrývání dýchacích cest jako možné preventivní řešení.
- Jak je uvedeno v samotné diskusi ke studii zaslané panem Formánkem, roušky mohou naopak toto riziko zmírnit tím, že zachytí právě ty bakterie, které se do našeho těla dostávají vzduchem. Tvrzení, že roušky mohly za většinu úmrtí při pandemii španělské chřipky, stejně jako údajně mohou i za úmrtí při dnešní pandemii SARS-CoV-2, je tedy nepravdivé. Ostatně sám pan Formánek v naší komunikaci uvedl, že toto tvrzení v samotné studii není a jedná se tak čistě o jeho neodborný názor a interpretaci. To by samo o sobě nebylo tak špatné, pokud by svůj názor konzultoval s odborníky před tím, než tento názor začne v rámci své stránky prezentovat jako fakt, což dělá. Doufám tedy, že na základě nových poznatků svá tvrzení a názory upraví, jelikož jeho stránka má nezanedbatelný dosah, a tudíž je zodpovědné, aby po prokázaném omylu přišla korekce.
Výstřižky konverzace s panem Formánkem zde. Celá historie konverzace s panem Formánkem stažena z FCB zde.
O čem tedy je samotná studie?
Jak již naznačuje samotný název studie: „Převládající role bakteriální pneumonie jako příčina smrti při pandemické chřipce: Důsledky připravenosti při pandemické chřipce“, tato studie má zkoumat jednu z hlavních příčin úmrtí při pandemické chřipce, tj. bakteriální zápal plic a využití jejich výsledků při dalších pandemiích. A my se nyní v rychlosti podíváme na to, jak studie postupuje ve svých nálezech.
Metodika
Studie prozkoumala dostupné relevantní informace z poslední chřipkové pandemie – z doby před vynálezem antibiotik – španělské chřipky.
Prozkoumala plicní tkáně odebrané při 58 pitvách a přezkoumala patologická a bakteriologická data ze 109 zveřejněných pitevních sérií, které zahrnovaly celkem 8398 jednotlivých pitev.
Co přesně zkoumali?
- Posmrtné vzorky plicních tkání,
- krevní vzorky (většinou srdeční),
- pleurální výpotek, tj. kapalinu mezi plicní tkání a plicní membránou
- vzorky dalších částí těla,
- zahrnuty byly i předsmrtné vzorky odebrané ve finální fázi nemoci
Výsledky
Studie zjišťuje, že navzdory tomu, že většina úmrtních listů z toho období zahrnuje srdeční příčiny či jiné plicní komplikace, byl pro všechny věkové skupiny majoritní právě bakteriální zápal plic.
Jako jedno z mnoha navrhovaných řešení je pak krom preventivního nasazení antibiotik právě i zakrývání dýchacích cest, a větší podíl hygienických postupů, jako je právě mytí rukou.
Závěr
Je tedy jasné, že zde došlo ke klasické misinterpretaci vědecké práce, která pak byla použita jako „důkaz“ pro tvrzení pana Formánka, i přestože ve skutečnosti nic takového netvrdí. Je to tak další důkaz o tom, jak důležité je si ověřovat zdroje a před vytvořením názoru si uvedené zdroje řádně projít. Pakliže zdroje nejsou žádné, tak je důležité si sám vyhledat informace o daném tématu, jako tomu bylo i v tomto případě.
Toto tvrzení, že roušky stály za úmrtími při pandemii Španělské chřipky totiž pan Formánek použil jako argument ve svém projektu Kulový blesk, kde toto tvrzení nebylo podloženo žádným zdrojem a tato studie mi byla zaslána až na kritiku tohoto tvrzení v rozhovoru s JRTV nejprve panem Trčkou a následně i samotným panem Formánkem. Ověřujte si informace, ikdyž se jedná o vědecké studie… Jde o důležitá témata a stojí za to tomu věnovat čas. Bez znalostí tématu si nelze udělat objektivní názor.
Článek vyšel původně jako facebookový příspěvek