V proruských a nacionalistických skupinách se šíří grafika, která má ukazovat počet základen USA kolem Íránu.
Problém je v tom, že mnoho teček na mapě je na místě a ve státě, kde USA žádnou základnu nemají a paradoxně několik málo základen na mapě chybí. Seznam vojenských základen najdeme třeba na webu Military Bases a nebo na Wikipedii.
Celkem snadno dohledáme, že v Turecku jsou například jen dvě základny a jedna z nich je mimo výřez mapy na pobřeží Středozemního moře u města Izmir. Tečka přibližně v místě hlavního města Ankara v tureckém vnitrozemí a dvě tečky u hranic s Íránem jsou na mapě navíc, žádné základny USA se zde nenalézají.
Žádné americké vojenské základny nejsou ve státech Eritrea, Spojené Arabské Emiráty (UAE), Omán, Pákistán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán. V Kyrgyzstánu je jediná základna USA, přesto na mapě jsou dvě tečky. V Afghánistánu má Amerika šest základen a na mapě je osm teček.
Na druhou stranu u Iráku vidíme jen čtyři tečky a přitom tam mají USA dvanáct základen. Podobně v Kuvajtu jsou jen čtyři černé body a přitom jich tam má být osm. V Saúdské Arábii chybí základna King Fahd u pobřeží Rudého moře nedaleko města Mekka.
USA mají tolik základen v regionu Středního východu, protože se zde často vojensky angažovaly anebo se v současnosti dokonce ještě angažují. Kuvajt zachraňovaly v roce 1990 v první válce v Perském zálivu po invazi sousedního Iráku. Invaze do Afghánistánu proběhla v roce 2001 po útoku letadly na Světové obchodní centrum v New Yorku. Na Irák USA zaútočily v roce 2003 a v roce 2011 byly americké jednotky staženy. Američtí vojáci se do Iráku vrátili v roce 2014 v rámci mezinárodní koalice, která bojovala s takzvaným Islámským státem.
Grafika v případě Pákistánu ukazuje dnes již nepoužívané základny, které americká armáda opustila před devíti lety. Také zahrnují veřejné a soukromé letiště, které sloužily k logistice nebo tankování letadel a vrtulníků.
Dezinformační obrázek má za několik hodin přes 150 sdílení.