Prezident Miloš Zeman si nehodlá připomenout třicáté výročí listopadových událostí jinak v ústraní, kde jim věnuje tichou vzpomínku, oznámil jeho mluvčí. Na Národní třídě ho neuvidíme, ani nikde jinde. Bezesporu je to důvod ke kritice, stejně jako mnoho dalších jeho kroků. Nezbývá však než to respektovat. Na straně druhé, není dobré si o něm vymýšlet nesmysly. Jako v případě obrázku, který šíří mimo jiné Český institut pro urážení politiků. V případě něho jde omluvit alespoň to, že se jedná recesistickou stránku. Tak hezky po pořádku…
NEPRAVDA: Není pravdou, že rozpočet Kanceláře prezidenta republiky je vyšší než provoz Senátu Parlamentu České republiky. Senát má rozpočet o 100-200 milionů vyšší. Pravda by byla, kdyby autor napsal, že plat prezidenta je přibližně třikrát vyšší, jak plat senátora. Senát má také mnohem více ústavních činitelů, úředníků a dalších zaměstnanců, jak kancelář prezidenta. Pokud by to bylo tzv. „na hlavu“, byla by to pravda. Takto ne.
PRAVDA: Rozpočet hradní kanceláře byl vyšší jako 500 milionů dvakrát. V roce 2017 a 2018. Právě v letech navýšení rozpočtu (o 85 milionu v roce 2018). Hrad to vysvětloval investicemi do zámku Lány, kde se revitalizovala obora. Nutno dodat, že se revitalizovala velmi pochybně, protože v kauze padlo i několik trestních oznámení, například podezření ze sjednání výhody při zadání veřejné zakázky.
PRAVDA: Jednodenní návštěva prezidenta skutečně stojí 200-500 tisíc korun. Většinou to hradí kraje ze svého rozpočtu.
PRAVDA: Ano, je pravdou, že vláda Miloše Zemana připravila ČR asi o 80 mld. korun. „V roce 2001 se vláda Miloše Zemana rozhodla prodat stomiliardový dluh Ruska u České republiky z časů komunismu. Bez výběrového řízení si vybrala společnost Falkon Capital, jejíž prezidentem byl Jozef Čimbora. Falkon měl za dluh zaplatit české vládě 20 miliard korun a bylo na firmě, s jakým ziskem se vypořádá s Moskvou. Dodnes není jasné, kde Falkon vzal peníze na koupi gigantického dluhu. Moskva následně uvolnila na umoření dluhu v přepočtu přes 50 miliard korun. Nevíme ani, proč Zemanova vláda pohledávku prodala za pouhou pětinu, když běžná cena dluhu na evropských trzích byla 60 % a kde se ztratilo 30 miliard uvolněných ruskou vládou nad českou cenou dluhu,“ píše týdeník respekt. Ruský investigativní server The Insider přinesl zprávu, že český prezident Miloš Zeman měl dostat část peněz, zpronevěřených od roku 2001 během deblokace ruského dluhu vůči České republice.
ZAVÁDĚJÍCÍ: Je pravdou, že v době, kdy byl Miloš Zeman předsedou ČSSD, začal spor se Zdeňkem Altnerem. Trochu bulvárně to tedy jde i pojmout tak, že ČSSD zadlužil. Nicméně na vypořádání se Zdeňkem Altnerem mělo dostatek času i mnoho dalších předsedů (a členů předsednictva) ČSSD.
NEPRAVDA: Miloš Zeman rozhodně nevstoupil do KSČ během okupace. Vstoupil do ní během tzv. Pražského jara. To je zásadní rozdíl. Pražské jaro bylo období politického uvolnění v Československu v roce 1968, respektive začalo v prosinci 1967. Byla zrušena cenzura, došlo k částečné liberalizaci trhu a k dalším reformám. Jak všichni víme, tuto reformaci ukončily tanky okupačních vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Dle slov Miloše Zemana byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu s okupací vojsk Varšavské smlouvy ze strany vyloučen.
PRAVDA: Jeho krátký projev na Letenské pláni 25. listopadu 1989, kde srovnával životní úroveň v Československu např. s africkými státy, měl u účastníků obrovský ohlas. Data si však vymyslel, což sám přiznal. Musíme uznat, že v té době Miloš Zeman ukázal odvahu. Miloš Zeman totiž vlastně zopakoval vystoupení z Československé televize z června 1989, tedy ještě z doby totality. Ve vystoupení označil socialistické Československo za zaostalou zemi a otevřeně kritizoval tehdejší režim.
Přestože se v obrázku objevují i některá fakta, celý obrázek vyznívá jako snaha pomluvit Miloše Zemana.