Tomio Okamura na svém Facebooku oslavoval zvolení Ladislava Jakla do Rady pro televizní a rozhlasové vysílání (RRTV). Při té příležitosti na svůj Facebook napsal, že „textař Jan Krůta, který také již v minulosti za nás kandidoval ve volbách, byl zvolen na šest let členem Rady Českého rozhlasu.“ Napsal to na profil Tomio Okamura – SPD. Že byl zvolen, je pravda. Jan Krůta však nikdy nekandidoval za SPD.
Tomio Okamura se zřejmě znovu hlásí k Úsvitu, ze kterého „po puči“ odešel. Krůta totiž kandidoval v roce 2013 za Úsvit. Nutno dodat, že v tu dobu Úsvit ještě nebyl rasistickou a xenofobní stranou.
„Tomia Okamuru znám velmi dávno, ještě před jeho vstupem do cestovního ruchu. V začátcích jsem mu radil s PR. Vstup do Úsvitu jsem později zkomunikoval Markovi Černochovi, (s jeho otcem Karlem jsem psal společné písničky). Jako nestraník jsem v komunálních volbách v Praze 5 na nevolitelném místě kandidoval. Teď si ani nejsem jistý, v kterém roce. Bylo to tehdy z ryze osobních důvodů. Nemám proč zapírat, že hlavu SPD neznám. Tomia vídám třeba jednou za rok, kdy jdeme na pivo jako staří známí. Naše debaty nejsou z mé strany slizkým obdivným přitakáním, ale dosti vzrušenou debatou. Že se setkávám se starými známými, je moje osobní věc, jsou jich mraky a určitě si je nevybírám podle stranické příslušnosti,“ vysvětlil nám svůj vztah k Tomio Okamurovi Jan Krůta.
Donedávna občasně moderoval nedělní Dobré ráno na Dvojce. „Jsem tím velice poctěný, rychlá zpětná vazba od posluchačů je inspirující a korigující. Přesto se mluvičem a moderátorem cítím být daleko méně než psavcem a k rozhlasovým klasikům a profesionálům chovám velkou úctu. Vážím si poctivé práce s fakty a s jazykem,“ napsal v představení pro Český rozhlas.
V minulosti se Jan Krůta například zastal Václava Havla, když na něj útočil časopis Instinkt.
Krůtu nominovala Tělocvičná jednota Sokol Pořičí nad Sázavou. Poslanci při volbě při jednání upozornili, že jeho jméno je spojeno s normalizačním textem „Případ Magor“ z prosince 1976, ve kterém „kolektiv redakce Mladého světa“ hanil skupinu Plastic People. V roce 1990 redakce uvedla, že skutečným autorem byl právě Krůta. Ten se však brání, že posuzoval pouze hudební pohled.