Ruská státní zpravodajská agentura RIA Novosti uvedla, že experti Generální prokuratury Ukrajiny dospěli k závěru, že využití ozbrojených sil Ukrajiny na Donbasu bylo od samého počátku vojenské operace nelegální. Tuto zprávu převzal poslanec KSČM Zdeněk Ondráček. O události pak napsal článek například dezinformační web Vlastenecké noviny nebo česká odnož Sputniku.
Problém ovšem je, že všechny tyto weby se odvolávají na tvrzení bývalého náčelníka Generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny generálplukovníka Vladimíra Zamana (Volodymyra Zamana). Ten je obviněn z vlastizrady a rozkladu ukrajinské armády a předání Krymu Rusku. Nikdo jiný nic takového netvrdí.
Zamana argumentuje, že „v souladu s článkem č. 17 Ústavy se Síly Ukrajiny nemohou používat proti civilnímu obyvatelstvu a nemohou se účastnit žádného konfliktu uvnitř země.“ To je pravda. Jenže. Rovněž podle stejného článku je také zakázáno zakládat a provozovat jiná vojenské a polovojenské útvary na území Ukrajiny, kromě armády. Tím bezesporu byla i „armáda“ bojující na Donbasu proti Ukrajině. Tzv. „Lidová domobrana Donbasu“ je tvořena mnoha ozbrojenými skupinami, které jsou v rozporu s ústavou. Například Ruská pravoslavná armáda.
A zde se dostáváme k druhému zásadnímu argumentu. Článek 17 také zapovídá umístění cizích vojenských základen (bez povolení) na jejich území. Od února 2014 provedlo Rusko několik vojenských intervencí na ukrajinském území. Po úspěchu hnutí Euromajdan a sesazení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče převzali ruští vojáci bez označení kontrolu nad strategickými pozicemi a infrastrukturou na ukrajinském poloostrově Krymu, který byl následně na základě referenda, konaného pod kontrolou ozbrojených sil, připojen k území Ruska. V dubnu 2014 přerostly demonstrace proruských polovojenských skupin v Donbaské oblasti do ozbrojeného konfliktu mezi ukrajinskou vládou a separatistickými silami tehdy vzniklých samozvaných republik Doněcké a Luhanské. 22. srpna 2014 došlo k rozsáhlé protiofenzivě proruských povstalců, během níž byl obsazen přístav Novoazovsk a strategická výšina Savur-Mohyla. Ukrajina tyto události označila za přímou ruskou invazi a z její iniciativy byla 28. srpna svolána Rada bezpečnosti OSN. Dle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka se jednalo o podporu povstalců ruskou armádou, což vůdce separatistů Alexandr Zacharčenko popřel, ale připustil, že na straně povstalců bojovalo mnoho ruských dobrovolníků, z nichž někteří sloužili nebo nadále slouží v ruské armádě a během bojů byli dle tvrzení povstalců na dovolené. Tedy. Ukrajina, oprávněně, vnímá tuto válku jako agresi Ruska proti její zemi, nikoliv za občanskou válku.