Poslanec STAN Matěj Hlavatý se stal terčem posměchu, když se v debatě na CNN Prima News dopustil faktické chyby. Šlo o to, že mluvil o „krajině po těžbě uhlí na Ostravsku“ a výslovně dodal, že má na mysli hnědé uhlí těžené na povrchu „velkými stroji“, zaměnil Ostravsko s regiony, kde se historicky těžilo hnědé uhlí povrchově, tedy především s Mosteckem a Sokolovskem. Na Ostravsku a Karvinsku se těžilo černé uhlí, převážně hlubinným způsobem. Potvrzují to jak záznamy z debaty a její následné citace, tak i údaje OKD a DIAMO o ostravsko-karvinském revíru jakožto oblasti černého uhlí.
V tomto ohledu tedy kritika míří správným směrem: Hlavatý opravdu popsal jiný typ těžby a jiný region. Ostravsko není severočeská pánev s velkolomy a rozsáhlou povrchovou devastací typu „měsíční krajiny“, kterou si lidé běžně spojují s hnědým uhlím. I historické a současné zdroje o ukončování těžby v regionu mluví výslovně o černém uhlí a hlubinném dobývání v ostravsko-karvinském revíru.
Jenže opačný extrém, který v reakci zazněl v debatě i na sociálních sítích, je také zavádějící. Tvrdit, že hlubinná těžba na Ostravsku „nemá žádný vliv na ráz krajiny“, je příliš silné a nepřesné. Sama společnost OKD na svém webu uvádí, že i hlubinná těžba v české části Hornoslezské černouhelné pánve ovlivňuje krajinu a životní prostředí několika způsoby, mimo jiné vlivy poddolování na povrch, haldami, usazovacími nádržemi, důlními vodami a emisemi tuhých znečišťujících látek. Také DIAMO ve svých monitorovacích materiálech popisuje poklesy terénu, změny režimu podzemních a povrchových vod či zamokření a zatápění území v důsledku dobývání. A ještě letos Český rozhlas připomněl, že na Karvinsku pokračují náhrady za důlní škody, protože účinky poddolování a otřesů po těžbě doznívají i po jejím ukončení.
Stejně tak je pravda, že ekologická zátěž Ostravska nebyla spojena jen se samotnou těžbou, ale i s navázaným těžkým průmyslem, zejména koksovnami a hutěmi. Studie citovaná Českou televizí ukázala, že u benzo(a)pyrenu představoval příspěvek koksovny v Přívoze asi třetinu ročního limitu a v jejím okolí byl vliv zvlášť výrazný. Data Moravskoslezského kraje a ČHMÚ zároveň ukazují, že se imisní situace v regionu v posledních letech zlepšuje: mezi roky 2022 a 2023 se v kraji snížila plocha s překročením limitu benzo(a)pyrenu z 19,46 na 13,27 procenta území a významně klesaly i některé emise velkých zdrojů, například oxid siřičitý. To neznamená, že je problém vyřešen, ale ano: útlum těžby a proměna průmyslu se na kvalitě ovzduší projevují.
Shrnuto: Matěj Hlavatý se v televizní debatě opravdu spletl, když na Ostravsko přenesl obraz povrchové těžby hnědého uhlí. V tom mají jeho kritici pravdu. Jenže z této chyby nelze dělat závěr, že uhlí na Ostravsku nezpůsobilo krajině a životnímu prostředí vážné následky. Způsobilo, jen jinak než severočeské velkolomy: přes poddolování, důlní škody, průmyslové emise a dlouhodobě znečištěné ovzduší. Přesnější je tedy říci, že Hlavatý zaměnil typ těžby a region, nikoli že by si ekologické problémy Ostravska vymyslel.