Otázka uznávání protilátek pro účely protiepidemických opatření rozděluje odborníky i veřejnost. Faktem je, že nyní neexistuje jasný vědecký konsensus na tom, jaké specifické protilátky spolehlivě chrání před opakovanou infekcí virem SARS-CoV-2, jak vysoká by měla být jejich hladina a ani po jak dlouhou dobu taková ochrana trvá. Neznamená to, že by se to nemohlo změnit a v budoucnu nedojde ke shodě i na úrovni mezinárodních institucí, jako jsou Světová zdravotnická organizace (WHO) či Evropské středisko pro prevenci kontrolu (ECDC). Rozhodovat však nyní na základě omezených dat a tváří v tvář zhoršující situaci, kdy znovu narůstá počet případů nakažených a roste i zátěž nemocnic, je velmi problematické.
V současnosti žádná z respektovaných mezinárodních institucí nestanovila jasné limity pro to, jak protilátky měřit a jak se získanými výsledky zacházet. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pak přímo odmítl „měření protilátek jako nástroj pro kontrolu získané imunity jednotlivce“ právě kvůli riziku zavádějících a špatně interpretovatelných výsledků, které mohou vést k tomu, že lidé nesprávně vyhodnotí test jako důvod méně dbát na dodržování protiepidemických opatření a paradoxně může u nich dojít ke zvýšení rizika nákazy.
Jak upozorňuje žurnál JAMA Network, problém není to, že by v současnosti používané testy neměřily to, co měřit mají, tedy přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2, ale skutečnost, že tyto testy nebyly vyvinuty pro to, aby vyhodnocovaly úroveň imunitní ochrany. Současně chybí jasně stanovené prahové hodnoty pro jednotlivé typy protilátek, na základě kterých by bylo možné určit, zda je daný člověk chráněn či nikoliv. Navíc různé hladiny různých neutralizačních protilátek nebo různé imunitní reakce mohou korelovat s ochranou proti asymptomatickému, symptomatickému a závažnému průběhu infekce. Názorně to ukazuje izraelská studie publikovaná nedávno v New England Journal of Medicine zaměřená na výskyt a průběh průlomových infekcí u očkovaných zdravotníků. Z celkem 1497 plně očkovaných jedinců došlo k nákaze u 39 z nich, kteří měli nižší hladinu neutralizačních protilátek.
Otázkou o uznávání protilátek politici vštěpili lidem mylný názor, že je určitá hladina ochrání, kritizovala v pořadu Partie náměstkyně ministerstva zdravotnictví Martina Koziar Vašáková v pořadu Partie. Stejně tak je v tomto názoru utvrzují i soukromé laboratoře. „Jedním ze zásadních záseků, proč se zastavila vůle lidí se očkovat, byla ohromná předvolební kampaň na propagaci protilátek a takzvané přirozené imunity, to udělalo ohromnou škodu ve vakcinaci. Byla to totální dezinformace a propagace věcí, které nemají žádný odborný podklad,“ uvedla Koziar Vašáková.