HISTORIE: Oddanost KSČ se promítala do hodnocení učitelů


Pamatujete si možná ještě povinnou účast v průvodech na 1. máje. Nejen to však bylo realitou za socialismu. Velmi těžko roli měli učitelé, kteří byli kádrováni opravdu intenzivně. Hned v letech 1950–1953 probíhaly systematické čistky na základním a středním školství, v jejichž důsledku bylo propuštěno kolem pěti procent pedagogů. Cílem prověrek bylo eliminovat ze školství ty, kteří nejsou ochotni plnit přání KSČ: vychovávat v duchu komunistického učení a vědeckého ateismu. Byli to učitelé, kteří odmítli vstup do KSČ, nechtěli se podílet na kolektivizaci obce, nechtěli přesvědčovat rodiče, aby nepřihlásili své děti do náboženství…

O to intenzivnější to bylo po roce 1968. Po školením roce 1968/1969 musel v rámci hodnocení učitel vypsat, jak se podílel na normalizaci. Stranické pohlaváry zajímal postoj učitelů k událostem v srpnu 1968. Učitelé také museli vypsat, jaký čtou tisk, vysvětlovat svůj postoj k novému vedení KSČ…

Razantní nástup normalizace na počátku sedmdesátých let přinesl zásadní změny politického, kulturního i profesního života obyvatel Československa. Pro učitele bylo toto období zvláště přelomové, komunistický režim se snažil pracovníky ve školství prověřovat a systematicky kádrovat. Měli svým „výchovným“ působením působit na žáky a studenty tak, aby z nich vychovali poslušné, oddané a loajální občany režimu. Učitelé museli podepisovat také připravené dokumenty, v nichž měli slibovat věrnost zásadám socialistické výchovy mládeže. Slib byl odvozen z ustanovení čl. 7 pracovního řádu – výnosu MŠ ČSR č.j. 16 300/71 – 132 z 19. července 1971. Pokud nesouhlasili a nepodepsali, museli mnozí školství opustit, byli vyhozeni a hledali si pak zpravidla práci v podřadných a špatně placených profesích. Sliby se skládaly na pracovišťích nebo na národních výborech a byly jedním ze základních pilířů systematických čistek především na základním a středním školství.

Text slibu:

 „Slibuji, že vždy budu pracovat v zájmu dělnické třídy a uskutečňovat politiku Komunistické strany Československa. Budu věrný Československé socialistické republice a budu obhajovat a upevňovat její socialistické zřízení. Slibuji, že budu zachovávat ústavu Československé socialistické republiky i ostatní zákony a právní předpisy, budu svědomitě plnit své povinnosti a pokyny vedoucích pracovníků a zachovávat mlčenlivost v pracovních věcech. Budu podle zásad komunistické výchovy pěstovat v žácích (učních) lásku k socialistické vlasti. Povedu je k úctě k dělnické třídě a Komunistické straně Československa. Budu je vychovávat v duchu marx-leninského světového názoru. Zavazuji se rozvíjet u mládeže internacionální cítění a prohlubovat přátelství se socialistickými zeměmi, zejména se Sovětským svazem. Jsem si vědom (a) toho, že svým osobním životem, postoji a jednáním, účastí ve veřejném životě a vystupováním podstatně ovlivňuji jako socialistický(á) učitel(ka), vychovatel(ka), mistr odborného výcviku chování a jednání žáků (učňů) i nejbližší veřejnost. Při veškerém svém jednání budu mít na zřeteli prospěch Československé socialistické republiky a jejího lidu. Jsem si vědom (a) důsledků, které by pro mne vyplynuly z nesplnění slibu.“

ZÁPIS O SLOŽENÍ SLIBU

podle ustanovení čl. 7 pracovního řádu – výnosu MŠ ČSR č. j. 16 300/71  – 132 z 19. července 1971.

Pracovník (jméno a příjmení)

funkčně zařazen jako …………………….

na pracovišti …………………………..

potvrzuje, že mu bylo dne…………………………..

pověřeným pracovníkem odboru školství…………………………….

přečteno znění slibu, a že slovem „Slibuji“ a podáním ruky přijímajícímu pracovníkovi složení slibu potvrdil.

Podpis slibujícího pracovníka

Podpis pracovníka, který za organizaci slib přijal

Zdroj:

Dezinformace.com

Moderní dějiny

 
Jan Cemper