HISTORICKÝ MÝTUS: Nechal Masaryk střílet do dělníků?

Komunistický režim se v letech 1948–1989 kromě vnitřních ekonomických problémů, odporu části obyvatel vůči kolektivizaci a permanentní účasti v studené válce musel potýkat i s dalšími problémy. Jedním z nich byla paměť lidí. Lidé si pamatovali dobu první republiky a mnoho z nich na ni vzpomínalo v dobrém. Komunistický režim tedy musel šířit nepravdy. Jednou z nich bylo, že prezident T. G. Masaryk nechal střílet do dělníků.

V době, kdy bylo třeba jméno ‚Masaryk‘ vymazat z historie, bouraly se jeho sochy, přejmenovávala náměstí i ulice, se objevil na jedné z informačních tabulí tento text: „V době kdy byl presidentem Československé republiky 40x se střílelo do pracujících. Terčem pro četnické pušky se stali dělníci, rolníci, muži, ženy i děti. 70 zavražděných a přes 300 těžce raněných spáchalo jediný zločin. Chtěli lidsky žít! Masaryk o těchto zločinech věděl. Nezakročil proti nim, protože s nimi plně souhlasil. Vedle statisíců rodin, jejichž živitelé byli zastřeleni, přibývali ročně další, kterým byli jejich živitelé zastřeleni. Tak se chovala buržoazní demokracie k pracujícím. Takový byl humanismus T. G. Masaryka: korupce, nezaměstnanost, bída, utrpení, vraždy.“

 Jak to bylo ve skutečnosti vysvětlil doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D. v pořadu Českého rozhlasu Plus Jak to bylo doopravdy. „Jednoznačně jde o historickou hloupost. Jednak k tomu neměl pravomoci a jednak jde o propagandu a očividnou lež. A když chce někdo Masaryka pohanět, tak častokráte sáhne právě k této lži,“ odpověděl Michal Stehlík, který působí jako náměstek generálního ředitele Národního muzea.

Mýtus, který se tradoval nejen po čtyři desetiletí komunistického Československa, ale svůj život započal již ve 30. letech. „Komunistický tisk už v letech 1931–1932 zostouzel Masaryka jako garanta demokracie. V komunistické straně docházelo k bolševizaci a bolševici měli snahu destruovat celé Československo.“

Masaryk měl ve skutečnosti vztah k dělníkům velmi kladný. „Svůj socialismus jsem neodvodil z knih a teorií, nýbrž ze života. Pocházím z chudých rodičů a poměrů. Sám jsem byl na řemesle: zámečnictví a kovářství a cítím pořád, jak jsem se cítil jako učedník. Pokládám za svoji povinnost věnovat svou práci hospodářskému, morálnímu a duchovnímu povznesení třídy samé,“ nechal se slyšet T.G. Masaryk v roce 1907.

 Více v pořadu Českého rozhlasu

 
Jan Cemper