Elon Musk, miliardář a majitel platformy X, se rozhodl vyzvat Wikipedii – tentokrát prostřednictvím projektu s názvem Grokipedia. Nová online encyklopedie, spuštěná koncem října 2025, má podle Muska představovat „pravdu, celou pravdu a nic než pravdu“. Ve skutečnosti se ale už nyní ukazuje, že Grokipedia může být spíše nástrojem ideologické manipulace než otevřené výměny znalostí.
Grokipedia funguje na principech umělé inteligence, která automaticky generuje a aktualizuje texty z dostupných dat. Na rozdíl od Wikipedie, kde mohou články upravovat a ověřovat tisíce dobrovolníků z různých zemí, Grokipedii řídí algoritmus společnosti xAI – tedy firmě, kterou Musk vlastní a která je úzce propojena s jeho dalšími projekty, včetně platformy X. Zvenku se tak může zdát, že jde o inovativní způsob šíření informací. Jenže první analýzy ukazují, že právě zde se skrývá zásadní problém: chybí transparentnost, kontrola zdrojů i rovnováha mezi názory.
Podle serveru WIRED a The Guardian obsahuje Grokipedia články, které jsou nejen fakticky nepřesné, ale i ideologicky vychýlené. Například stránka o útoku na Kapitol z 6. ledna 2021 zpochybňuje výsledky amerických voleb a zlehčuje roli Donalda Trumpa. Článek o vakcínách naznačuje hypotézu o souvislosti s autismem – dávno vyvrácenou vědeckým konsensem. A text věnovaný hnutí Black Lives Matter se soustředí výhradně na násilnosti a opomíjí širší kontext protestů proti policejní brutalitě. Zarážející je i přístup k tématům LGBTQ+ práv, kde se objevují staré stereotypy a nepravdivé výroky o „ideologii genderu“.
Kritiku vyvolal také článek o Elonu Muskovi samotném. Ten je na Grokipedii výrazně pozitivní, opomíjí sporné momenty z jeho podnikání i konflikty s investory, a naopak přehnaně vyzdvihuje jeho přínos pro „svobodu slova“. Média jako Le Monde či TIME upozornila, že takto „autobiograficky přívětivý“ tón by byl v prostředí otevřené encyklopedie nemyslitelný. To znovu potvrzuje obavu, že projekt může být používán nejen k šíření jednostranných výkladů, ale i k vytváření pozitivního kultu osobnosti svého zakladatele.
Wikimedia Foundation, která provozuje Wikipedii, reagovala diplomaticky, ale jasně: znalosti by měli tvořit lidé – otevřeně, společně a s respektem k rozmanitosti. Algoritmus, byť sebechytřejší, neumí chápat kontext, etiku ani zodpovědnost. V době, kdy jsou sociální sítě zahlceny manipulacemi, může centralizovaný projekt, řízený jednou soukromou společností, představovat značné riziko. Pokud se do něj dostanou zaujaté datové sady, dokáže umělá inteligence tyto předsudky reprodukovat a posilovat.
Grokipedia proto není jen experimentem se znalostmi, ale i testem naší schopnosti rozpoznat, kdy se „technologická inovace“ stává nástrojem propagandy. Z uživatelského pohledu může působit atraktivně – moderní rozhraní, rychlé odpovědi, žádné hádky o editace. Avšak právě absence debaty a kolektivní kontroly je tím, co z ní dělá potenciálně nebezpečný zdroj. Pravda totiž vzniká z diskuse a konfrontace různých pohledů, ne z algoritmu, který je nastaven tak, aby sloužil jediné „vizi“.
Ať už bude mít Grokipedia jakýkoli úspěch, její příchod je varováním, že boj o informace se přesouvá do nové fáze – mezi otevřené lidské poznání a uzavřené systémy řízené umělou inteligencí. A jak ukazuje historie, kdo ovládá encyklopedii, může brzy ovládnout i způsob, jakým společnost chápe realitu.