Rusko patří mezi hlavní šiřitele falešných zpráv na světě. Čas od času se však samozřejmě objeví i falešné zprávy ze strany lidí, kteří podporují Ukrajinu. Na sociálních sítích se například virálně šíří fotografie chlapce, který měl být zraněn údajně po náletu Ruska. Fotografie však pochází z roku 2012 a nemá jakoukoliv spojitost s Ukrajinou.

Na sociálních sítích aktivně koluje fotografie osmiletého chlapce Marka, který údajně přežil ostřelování v Nikopoli. Na Facebooku tuto fotografii doprovází historka, ve které dítě říká, že „se nebojí zemřít a považuje Ukrajinu bez války za ráj na Zemi“. Příběh rozšířila poslankyně Nejvyšší rady Ukrajiny Lesya Vasilenko na Twitteru.

Jak se ukázalo, tato fotografie se poprvé objevila na internetu v roce 2012. Svědčí o tom vyhledávání fotografií pomocí nástroje TinEye. Později v roce 2015 byla zveřejněna také na sociální fotoslužbě Pinterest. Zároveň byla v roce 2013 fotografie použita na obálce španělského vydání románu „The Forgotten Man“ irské spisovatelky Christiny McKenny. Takže, jak již bylo napsáno, ta fotka ve skutečnosti nemá s Ukrajinou nic společného. Fotografie bylo možné později vidět na sociálních sítích, kde se minimálně od roku 2019 pravidelně objevuje v různých náboženských příspěvcích s výzvou k modlitbě za spásu dětí.

Podle OSN se od 24. února do 26. prosince 2022 nejméně 429 dětí stalo obětí válečných akcí na Ukrajině a dalších 800 bylo zraněno. Výbor OSN pro lidská práva ve své zprávě zdůrazňuje, že „skutečná čísla jsou mnohem vyšší, protože příjem informací z některých oblastí, kde probíhaly intenzivní boje, je zpožděn a mnoho zpráv stále čeká na potvrzení“. V polovině prosince BBC News Ukraine s odvoláním na místní úřady uvedlo, že od začátku rozsáhlé invaze osiřelo nejméně 1 128 ukrajinských dětí.

Zdroje: StopFake a Provereno


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.