V poslední době se na sociálních sítích a dezinformačních kanálech šíří údajný projev ruského prezidenta Vladimira Putina, v němž varuje před válkou se Západem, obviňuje NATO a EU z přípravy na zničení Ruska a znovu vykresluje Rusko jako oběť neustálé agrese. Ačkoli je tento text prezentován jako oficiální vystoupení, žádný takový projev ve veřejných ani oficiálních archivech neexistuje. Nejde o autentické vyjádření Vladimira Putina – alespoň ne v této podobě.
Text působí jako směsice rétorických motivů, které se v ruské státní propagandě objevují dlouhodobě. Obsahuje výhrůžky, odkazy na historickou údajnou „spravedlivou“ roli Ruska, tvrzení o západním fašismu a popis Západu jako agresivní síly. Ačkoli styl a slovník odpovídají ruské propagandě, některé pasáže jsou natolik expresivní či patetické (např. astrologické zmínky o „Váhách světa“), že působí spíše jako výtvor konspiračních scénáristů než diplomatický projev hlavy státu.
Závažnější než samotné autorství však je, že téměř každé tvrzení v tomto „projevu“ je buď nepravdivé, vytržené z kontextu, nebo má sloužit výhradně propagandistickému účelu. Smyslem není informovat, ale vyvolat dojem, že Rusko je opět zahnáno do kouta, musí se bránit, a že vše je součástí širšího záměru Západu Rusko zničit. Tento narativ je opakovaně využíván k ospravedlnění agrese vůči Ukrajině i k mobilizaci veřejného mínění uvnitř Ruska i mezi jeho příznivci v zahraničí.
Například tvrzení, že „Rusko nikdy nebylo agresorem a vždy se jen bránilo“, přímo odporuje historickým událostem. Agrese vůči Gruzii v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a rozsáhlá invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jednostrannými kroky, které Rusko podniklo bez předchozího napadení. Ani argument o „zachraňování Rusů“ na Ukrajině neobstojí – ukrajinská vláda nikoho neohrožovala kvůli etnickému původu, a ruské jednotky místo záchrany přinesly destrukci měst a tisíce civilních obětí.
Podobně nepravdivé je i obvinění, že Západ „stvořil fašismus“ a šíří jej na Ukrajině. Ukrajina je demokratická země s legitimně zvolenou vládou. Extrémně pravicové strany zde v parlamentních volbách nedosahují ani pěti procent. Označování ukrajinského režimu za „fašistický“ je častý propagandistický trik, který má v ruském prostředí silnou emocionální odezvu kvůli historické paměti na druhou světovou válku.
Dále text obsahuje i výhrůžky jadernou odvetou a popisuje válku jako „možnou apokalypsu“. Tato rétorika je běžným nástrojem ruské zahraniční politiky a slouží jako forma vydírání a snahy udržet Západ v defenzivě. Výroky typu „Nepotřebujeme svět bez Ruska“ nejsou nové – podobné formulace Putin skutečně pronesl v minulosti – ale jejich použití v tomto textu slouží k podpoře fatalistického pohledu, že buď přežije Rusko, nebo svět zanikne.
V konečném důsledku tento falešný projev neodráží realitu, ale pečlivě zkonstruovaný obraz, který má v lidech vzbudit pocit ohrožení, sounáležitosti a nutnosti obrany „vlastní země“ – i za cenu další eskalace a destrukce. Je důležité tato sdělení podrobovat kritickému rozboru, protože právě v informačním prostoru se dnes vede klíčová část války – a dezinformace jsou jednou z nejnebezpečnějších zbraní.