Na sociálních sítích se v posledních dnech objevily obrázky, které údajně pocházejí z polsko-ukrajinské hranice. Tvrdí se v nich, že ukrajinští občané musí při vstupu do Polska podstoupit mimořádně přísné kontroly, včetně svlékání do spodního prádla, prohlížení tetování a povinného odemykání telefonů. Tyto příspěvky se šířily ve slovenštině, češtině i polštině a získaly tisíce zhlédnutí.
Analýzy ověřovacích projektů, například agentury AFP či ukrajinského Centra pro boj proti dezinformacím, však ukázaly, že jde o podvrhy. Údajné plakáty byly vytvořeny pomocí grafických úprav ze skutečných fotografií běžných návodů z hraničního přechodu Hrebenne, které se týkaly pouze používání veřejných toalet. Text na upravených obrázcích navíc obsahoval chyby a rusismy, což dále potvrzuje, že nešlo o autentický materiál.
Polská pohraniční stráž falešné informace rychle dementovala a na svých oficiálních profilech označila sdílené snímky za dezinformaci. Upozornila, že na hranicích nikdy nebyly vyvěšeny podobné pokyny a že se jedná o klasickou manipulaci využívající skutečné fotografie prostředí. Ověřování pomocí Google Maps potvrdilo, že zdrojem byl skutečný plakát s instrukcemi k platbě za toaletu.
Podobné manipulace se objevují pravidelně a jsou šířeny především prostřednictvím proruských nebo dezinformačních kanálů. Jejich cílem je vyvolat napětí mezi Poláky a Ukrajinci a oslabit podporu, kterou Polsko od začátku ruské invaze poskytuje ukrajinským uprchlíkům.
Reálná pravidla pro překročení hranic jsou přitom zcela odlišná. Podle směrnic Evropské unie mohou Ukrajinci vstoupit do Polska za účelem dočasné ochrany i bez cestovních dokladů a žádné plošné kontroly tetování, telefonů nebo povinné svlékání nejsou v polských předpisech zakotveny. Pohraniční stráž se zaměřuje pouze na základní registraci a identifikaci příchozích.
K nepravdivosti celé kauzy se vyjádřily i další instituce. Ukrajinské Centrum pro boj proti dezinformacím, stejně jako polská fact-checkingová platforma televize TVN, označily zprávy o údajně brutálních kontrolách za vymyšlené. Případ tak zapadá do širšího rámce informační války, v níž se manipulované fotografie a smyšlené příběhy používají k podkopávání důvěry mezi státy, které stojí na straně Ukrajiny.