Smrt George Floyda štěpí jak americkou, tak českou veřejnost. George Floyd nebyl žádný andílek. V minulosti se dopustil mnoha trestných činů. Média však upozorňují, že v době jeho zatčení to policisté nemohli vědět. Navíc mu nikdo z policistů ani náznakem neposkytl první pomoc.

Kdo byl George Floyd?

George Floyd byl 46letý Afroameričan, který zemřel 25. května 2020 v americkém Minneapolisu v důsledku zřejmě několika faktorů, mezi které patřilo i dušení způsobeného zásahem policisty Dereka Chauvina, který mu při jeho zatýkání klečel více než osm minut na krku.

Poprvé byl George Floyd zatčen 2. srpna 1997, v té době mu bylo téměř 23 let. Podle státních zástupců ho policie v tomto případě zatkla, když poskytl někomu jinému méně než jeden gram kokainu, a za to byl odsouzen na šest měsíců vězení. Následující rok ho úřady zatkly za krádež při dvou různých příležitostech (25. září 1998 a 9. prosince 1998), čímž jej odsoudily celkem na 10 měsíců a 10 dní ve vězení.

Poté, přibližně o tři roky později (29. srpna 2001), byl Floyd odsouzen na 15 dní ve vězení za „neidentifikování se policistovi“. Jinými slovy, údajně neudal své jméno, adresu nebo datum narození policistovi, který ho zatkl z důvodů, které nejsou známy (soudní záznamy neuvádějí, z čeho ho policie podezírala). V letech 2002 až 2005 policie zatkla Floyda a obvinila ho z dalších čtyř zločinů: za to, že měl méně než jeden gram kokainu (29. října 2002); za přestupek (3. ledna 2003); za úmysl dát někomu jinému méně než jeden gram kokainu (6. února 2004); a za opětovné držení méně než jednoho gramu kokainu (15. prosince 2005). Za tyto zločiny byl celkem odsouzen na 30 měsíců vězení.

Nakonec v roce 2007 úřady zatkly Floyda a obvinily ho z jeho nejzávažnějšího zločinu: Floyd se přiznal k vině spoluúčasti na loupeži a byl odsouzen k pěti letům vězení. Byl propuštěn v lednu 2013, když mu bylo téměř 40 let. Floyd tehdy vešel do domu, namířil pistoli na břicho těhotné ženy a hledal v domě drogy a peníze.

V lednu 2013, poté, co byl Floyd propuštěn, lidé, kteří ho znali, řekli, že se vrátil „s napravenou hlavou“. Organizoval akce s místními pastory, sloužil jako mentor pro lidi žijící v jeho komplexu veřejného bydlení a byl laskavě nazýván „Big Floyd“ nebo „OG“. Poté se v roce 2014 Floyd, už jako otec, rozhodl přestěhovat se do Minneapolis, aby si našel nové zaměstnání a začal novou kapitolu.

Incident a jeho smrt

Incident se odehrál 25. května 2020, krátce po osmé hodině večerní. Afroameričan George Floyd si šel do zdejšího obchodu Cup Foods koupit cigarety, při platbě ovšem předložil padělanou dvacetidolarovou bankovku. Zda úmyslně, nebo mu ji někdo podstrčil, není známo.

Mediální pozornost si nicméně případ získal zejména kvůli virálnímu videu, natočenému přítomným kolemjdoucím, ve kterém bělošský policista Derek Chauvin, klečí na krku zatýkaného George Floyda krátce potom, co se Floyd sesunul k zemi, když měl být naložen do policejního auta. Video začíná už ve chvíli, kdy Chauvin klečí na Floydově krku, který vzdychá a opakuje, že nemůže dýchat. Poté, co mu Floyd řekne, že umírá, mu Chauvin odpoví, ať se uklidní, a zeptá se, co chce. Na to Floyd odpoví: „Prosím, ta noha na mém krku, nemůžu dýchat.“ Mezitím neidentifikovatelný hlas přikáže, ať Floyda naloží do auta. Ten souhlasí, ale namítne, že se nemůže hýbat, protože Chauvin mu stále klečí na krku. Floyd začal krvácet z nosu, načež policisté zavolali záchranku. Floyd prosil o pomoc a v pláči provolával: „Mami!“, na což žádný z policistů neodpověděl. Rovněž policisté podle videa vůbec nereagují na připomínky kolemjdoucích, kteří upozorňují, že se již nějakou dobu vůbec nehýbe. Policista Derek Chauvin mu nadále klečel na krku. Na záběrech je následně vidět, jak přijíždí sanitní vůz, přičemž záchranář byl první, který zatčenému Floydovi zkontroloval tep. Poté byl nešetrně naložen na nosítka.

Zpravodajský web Dailymail na základě faktů konstatuje, žádný ze zasahujících policistů v době zatčení nemohl vědět o jeho kriminální minulosti. Sama policie totiž zveřejnila celý přepis komunikace mezi volajícím a operátorem. Jméno George Floyd v něm vůbec nezaznělo. Záběry pak ukazují, že ostatní policisté se po celou dobu zákroku věnují “zachování klidu” a nesnaží například hledat v databázi. V textu žaloby je sice informace, že Floyd byl požádán o svou identifikaci. Nikde se však ve spise nepíše, zda k ověření identifikace přes operátora vůbec došlo a zda operátor poskytl informace o jeho minulosti.

Podle oficiální pitvy byla příčinou smrti kombinace policejního zákroku, zdravotních problémů a přítomnosti omamných látek v těle. Podle závěru pitvy provedené soukromým patologem zemřel Floyd na udušení.


Jan Cemper

administrator

Autor je šéfredaktorem webu Manipulátoři.cz a rovněž zakladatel iniciativy Proti projevům nenávisti e-mail: cemper@manipulatori.cz, jan.cemper@gmail.com