Pochybné konspirační weby, které šíří „recepty“ jak vyléčit rakovinu během pár minut, to budou mít těžší. Aktuálně celosvětově nejpoužívanější sociální síť na světě oznámila spuštění svého ověřovacího programu pro Českou republiku a Slovensko. S pomocí tiskové agentury Agence France Presse (AFP) začnou ověřovat fakta ještě před parlamentními volbami na Slovensku (29. února). S českými ověřovacími službami zatím americká firma nespolupracuje.
Pokud bude zpráva označena jako nepravdivá, Facebook, podobně jako při příspěvcích s násilným obsahem, upozorní uživatele, který tento příspěvek uvidí, že tato zpráva byla označena jako nepravdivá.
Podle zástupce Facebooku Guido Beulowa bude slovenský Facebook (3,2 milionu účtů) ověřovat jeden člověk. V Česku (4,6 milionu účtů) to bude stejně jeden a v Polsku (14 mil. účtů) dva ověřovatelé. Pro momentální situaci je to podle Beulowa prý dostatečné.
Technet Idnes kontaktoval i náš projekt, co na něj říkáme. Odpověděl za nás Ondřej Fér:
Jak se díváte na způsob, kterým Facebook upozorňuje na nepravdivé a sporné zprávy a články?
Jako pozitivní vnímám skutečnost, že se Facebook alespoň trochu začal zajímat o řešení problému, který představuje možnost prakticky bez omezení sdílet cokoliv. Je to pozdě, obávám se, že je to málo, ale je to aspoň něco.
Proč české projekty (manipulatori.cz, demagog.cz) nespolupracují s Facebookem jako fact-checkeři?
Facebook by z mého pohledu stoprocentně měl navázat užší spolupráci s organizacemi, které se orientují v problematice jednotlivých zemí. Chápu, že například Česko je z pohledu Facebooku minoritní trh, ale problémy, které nám jeho informační anarchie způsobuje, nejsou o nic menší, než tomu je ve Spojených státech nebo Velké Británii.
Ačkoliv je Česko malý trh, disponujeme celou řadou zkušených a výkonných fact-checkingových projektů, které by Facebooku nepochybně rády pomohly. Jakýkoliv náš podobný krok ale zatím skončil ve ztracenu. Mrzí nás to už vzhledem k obrovskému vlivu, který Facebook má a který množství jednotlivců i skupin zneužívá, aniž by bylo možné jejich aktivity efektivně a autoritativně korigovat.
Dá se fact-checking označit za cenzuru?
Nechceme cenzurovat, ale pomoct nastavit škálu důvěryhodnosti, která pomůže jednotlivé případy konfliktního obsahu zasadit do kontextu.
Zdroje: