Stanové tábory pro utíkající před válkou se zatím týkají jen lidí romského etnika. A situace v Praze si všiml i britský deník The Guardian. Stát dosud odůvodňoval to, proč pro romské uprchlíky nenajde důstojnější ubytování tím, že prověřuje, zda utíkající nemají dvojí občanství.
Ve skutečnosti však dvojí občanství mají asi 3 % těchto uprchlíků. „Do současnosti jsme požádali o prověrku přibližně v 5 500 případů s tím, že ve výsledku jsme zjistili přibližně 150 osob, které skutečně mají dvojí občanství,“ uvedl pro Českou televizi mluvčí policejní prezidia Ondřej Moravčík. Potvrdily se tak informace, které přicházely od neziskových organizací a iniciativ, že uprchlíků s dvojím občanstvím je jen velmi malé množství.
Úřady navíc data o počtu uprchlíků s dvojím občanstvím několik týdnů odmítaly novinářům poskytnout. Zpravodajský server Romea.cz se snažil zjistit, kolika uprchlíků z Ukrajiny se tento problém týká již na začátku května. Ministerstvo vnitra nás odkázalo na cizineckou polici, ta však uvedla, že není takové údaje oprávněna vydávat a znova nás odkázala zpět na Ministerstvo vnitra, konkrétně na Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra.
Jako jeden z prvních dezinformaci o velkém počtu romských uprchlíků s maďarským pasem vypustil jihomoravský hejtman Jan Grolich, který dokonce tvrdil, že Romové přicházejí z Maďarska. Později se přidal s falešným obviněním z krádeží i hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák z ANO a odlišný přístup k romským uprchlíkům zdůvodňoval právě maďarským občanstvím i primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib. Tvrzení o velkém množství romských uprchlíků s maďarským pasem opakovaně uváděl i ministr vnitra Vít Rakušan. Například na tiskové konferenci 10. 5. uvedl, že romští uprchlíci mají často dvojí občanství a jako občané Maďarska nemají na pomoc v Česku nárok.
„Konečně se oficiálně potvrdilo to, co jsem i já osobně veřejně celou dobu říkal. Přesto české úřady prověřují dvojí občanství z řad běženců z Ukrajiny pouze u Romů a údajné dvojí občanství bylo po celou dobu odůvodněním, proč romští běženci nedostávají v Česku stejné podmínky při registracích a tedy stejné podmínky i co se týče ubytování. Tak buď se ten přístup ke všem uprchlíkům konečně stane spravedlivým a nebo budou politici a kompetentní osoby hledat v Česku nový pseudodůvod, proč k romským ženám a jejich dětem opět přistupovat diskriminačně,“ shrnul lidskoprávní aktivista Jaroslav Miko.