Na začátku listopadu proběhla další z besed v Divadle Kampa s pány Calábkem a Duškem. Mimo jiných „zajímavých informací“ (na které se podíváme možná jindy) tam zazněla jedna věc, která se začala šířit internetem jako lavina.
O co jde? Pan Calábek na besedě představil novou studii, která má prý dokazovat, že po očkování hrozí lidem vznik mnoha autoimunitních onemocnění nebo rakoviny. Není divu, že se tato informace rozlétla po sociálních sítích a je často sdílena jako důkaz o nebezpečnosti očkování. Po přečtení zjistíme, že ve skutečnosti nám tato práce nic o nebezpečnosti očkování neříká.
Pojďme se tedy na studii podívat blíže. O čem tedy studie pojednává? Studie je sama o sobě kvalitní, dobře sepsaná a publikovaná v jednom z kvalitních vědeckých žurnálů. Celkovou kvalitu studie považuji za dobrou. Problém ale začíná v interpretaci výsledků této práce panem Calábkem, jelikož:
- Jak už napovídá její titulek, pojednává o viru SARS-CoV-2 a nikoliv o vakcínách
- Jedná se o „In vitro“ studii, nikoliv „In Vivo“
- Studie se týká rizik prodělání nemoci, nikoliv rizik očkování
- Srovnání s vakcinací je ve studii zmíněno pouze jednou jako „možná oblast k prozkoumání v budoucích výzkumech
- Studie se zabývá interakcí spike proteinu viru s buňkami. Vakcíny neobsahují spike protein ale pouze jeho „plánek“
Podrobněji:
Studie pojednává o rizicích prodělání nemoci, nikoliv očkování. Výsledky této studie tedy už kvůli tomuto nelze stavět do přímé souvislosti s očkováním. Studie byla provedena na umělých buněčných kulturách ve zkumavce. Výsledky ze zkumavky neodpovídají vždy výsledkům výzkumů „na živo“, jak se můžete dočíst zde, zde a zde.
Studie zkoumala způsoby, kterými virus skrze spike protein napadá buňky. Ty se týkají prodělání covidu. Nejedná se o nová zjištění, jelikož víme, že s sebou prodělání covidu tato rizika nese. Studie přináší možný náhled do toho, jak to virus dělá. O možných rizicích infekce si můžete přečíst například zde.
Studie se týká spike proteinu „živého“ viru. Při očkování mRNA (ani vektorovými) vakcínami ale do těla nepřijímáme spike protein jako takový, ale ve vakcíně se nachází pouze „plánek“ na jeho výrobu. Ve studii se uvádí, že ke zjištěným problémům je nutná vysoká virová nálož v kombinaci s cestováním patogenu po celém těle. Toto zjištění pak přímo vyvrací způsob, jakým je tato studie mylně prezentována panem Calábkem. V případě vakcíny se spike vytvořený uvnitř buňky dostává na povrch. Spike proteiny se nemohou (narozdíl od kompletního viru) dále množit a rychle odumírají. Rovněž nedochází (až na velmi výjimečné situace) k jejich dalšímu putování po těle, což je v případě živého viru více než běžné. Více se o tom, jak vakcíny fungují můžete dočíst zde, zde a zde.
Je patrné, že implikace studie, jak ji předkládá pan Calábek, je mylná a přímá souvislost s vakcínami z toho nelze vyvodit. Za předpokladu, že se by se podařilo výsledky replikovat in vivo, je však možné, že by tato rizika mohla být spjatá i s očkováním, ale tato studie to zkrátka nijak neprokazuje.
Z výše uvedeného můžeme předpokládat, že takové riziko by bylo pravděpodobně velmi nízké, a to jak kvůli odlišnostem spike proteinu po vakcinaci a spike proteinu u živého viru, tak i kvůli dalším faktorům jako je například vysoká virová nálož. Jak ostatně uvádějí i autoři studie, je toto předmětem dalšího možného výzkumu.
Dostáváme se tak opět k tomu, že porovnáváme rizika samotné nákazy s očkováním. I v tomto případě nám ale očkování vychází jako ta „lepší“ varianta imunizace. Je třeba si uvědomit, že pokud se rozhodneme, že se nenecháme očkovat, tak tím v rámci imunizace volíme prodělání nemoci a tedy i vyšší rizika dalších komplikací. Ve výsledku lze o této studii říct, že je dalším indikátorem toho, že covid-19 není pouhou „chřipečkou“.
Navštivte webové stránky projektu Iliuminátor. Najdete ho také na Facebooku, YouTube, Twitchi a Patreonu. Nově je projekt také na Twitteru!