Ukrajinský útok drony na Petrohrad z 3. června 2026 nebyl jen další epizodou války hluboko v ruském týlu. Měl i výrazný mediální rozměr. Zasáhl město, v němž se právě rozbíhalo Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum, akce, na níž Kreml tradičně předvádí odolnost ruské ekonomiky a schopnost přitahovat zahraniční partnery. Podle agentur Reuters a AP ukrajinské drony zasáhly ropný terminál v Petrohradě a také vojenský cíl v Kronštadtu; útok způsobil požár, kouř viditelný nad městem a narušení provozu letiště Pulkovo.
Ruská oficiální komunikace však událost popsala výrazně opatrněji. Petrohradský gubernátor Alexandr Beglov podle ruských a zahraničních médií mluvil o útoku na „objekty infrastruktury“ v Kronštadtu, Kirovském a Krasnoselském rajonu, o několika poškozených objektech a zraněných, nikoli o rozsahu škod na ropném terminálu či vojenských zařízeních. Místní ruský server Fontanka útok zaznamenal, ale i v jeho shrnutí dne se objevuje především formulace o „objektech infrastruktury“, zpožděních v Pulkovu a reakcích obyvatel.
Typický rámec ruského zpravodajství tak opět stál na třech bodech: kolik dronů protivzdušná obrana údajně sestřelila, jaká omezení nastala v leteckém provozu, a že Rusko odpoví. TASS například ve svém online zpravodajství citoval Dmitrije Peskova, podle něhož ruská odpověď na ukrajinské údery bude mít, a už má, „systematický charakter“. Podobně Al-Džazíra s odkazem na ruskou agenturu RIA Novosti uvedla, že Peskov útok zasadil do rámce pokračující „speciální vojenské operace“, která má podle Kremlu podobným úderům zabránit.
Problém není v tom, že by ruská média o útoku vůbec neinformovala. Informovala. Podstatné je, jak. Událost, která podle zahraničních agentur zasáhla ropný terminál, vyvolala požár a narušila chod města právě v době prestižního ekonomického fóra, je v ruském oficiálním rámování redukována na technickou zprávu o „objektech infrastruktury“, činnosti protivzdušné obrany a provozních omezeních. To odpovídá dlouhodobému stylu ruské válečné komunikace: minimalizovat viditelné následky útoků na ruském území a současně zdůrazňovat kontrolu státu nad situací.
Do toho zapadá i širší cenzurní kontext. Reuters už v květnu 2026 informoval, že Moskva zakázala médiím, jednotlivcům i záchranným složkám zveřejňovat fotografie a videa následků „teroristických útoků“, včetně dronových úderů, dokud je nezveřejní ministerstvo obrany nebo městské úřady. Zákaz měl podle ruských úřadů bránit šíření „nespolehlivých informací“, ale prakticky znamená, že obrazové důkazy o následcích útoků se mohou do veřejného prostoru dostat jen pod přísnější kontrolou státu. Reuters zároveň upozornil, že podobné zákazy přijaly i další ruské regiony.
Není tedy nutné tvrdit, že Petrohrad byl zcela „ututlán“. Přesnější je říci, že ruská veřejnost dostává filtrovaný obraz. Lokální média a sociální sítě sice zachycují výbuchy, kouř, zpožděné lety nebo svědectví obyvatel, ale oficiální a státní média staví do popředí především jazyk úřadů: „sestřelené drony“, „poškozená infrastruktura“, „bez obětí“, „systémová odpověď“. To vytváří dojem, že stát má situaci pod kontrolou, i když samotný fakt útoku na Petrohrad ukazuje, že válka se stále citelněji vrací i na ruské území.
Načasování útoku navíc nelze oddělit od politického kontextu. Petrohradské ekonomické fórum je pro Kreml výkladní skříní tvrzení, že západní sankce Rusko nezlomily a že ekonomika dál funguje. Úder na ropnou infrastrukturu ve městě, kde se fórum koná, proto působí jako symbolický zásah do samotného propagandistického obrazu „stability“. Reuters útok popsal jako zjevný pokus ztrapnit Vladimira Putina v jeho rodném městě právě ve chvíli, kdy fórum začínalo.
Verdikt je proto poměrně jasný: tvrzení, že ruská média událost rámují opatrně, bagatelizují viditelné následky a soustředí se spíše na oficiální počty sestřelených dronů a sliby odvety, odpovídá dostupným zprávám. Je však vhodné oddělit fakta od komentáře. Doloženo je, že útok zasáhl ropný terminál a další cíle, že způsobil požár a provozní omezení, i to, že v Rusku existují nová omezení pro zveřejňování obrazových materiálů z následků dronových útoků.
