Na sociálních sítích se po zveřejnění fotografie z pobytu prezidenta Petra Pavla ve Španělsku začalo šířit nové tvrzení: snímek interiéru, který prezident sdílel jako reakci na spekulace o „luxusní dovolené“, má být údajně vygenerovaný umělou inteligencí. Tuto verzi šíří někteří političtí aktivisté (například Jana Marková) a dezinformační účty, které tak reagují na vyvrácení původní lži o pobytu v luxusním apartmánu v Malaze. Ani toto nové tvrzení však neobstojí při základní faktické a technické kontrole.
Fotografie nevykazuje žádné typické znaky generativní AI. Prostorová perspektiva místnosti je konzistentní, proporce postelí, nábytku i vzdálenosti mezi jednotlivými objekty odpovídají reálnému interiéru focenému širokoúhlým objektivem, typicky mobilním telefonem. Často zmiňovaný „podezřelý“ detail u jedné z postelí není deformací, ale kombinací okraje matrace, přehozu, stínu a perspektivního zkreslení. Jde o běžný optický klam, který lze snadno pozorovat i na zcela běžných fotografiích interiérů.
Důležitým vodítkem jsou také textury a práce se světlem. Umělá inteligence má stále problémy s realistickým vykreslením látek, dřeva, nepravidelných záhybů a jemných světelných přechodů. Na analyzovaném snímku jsou však patrné přirozené nerovnosti textilií, realistická struktura dřevěných rámů postelí i fyzikálně správné stíny odpovídající jednomu zdroji světla přicházejícímu z okna. Neobjevují se žádné typické „rozpady reality“, které jsou pro AI generované obrazy charakteristické.
Klíčové je také srovnání s fotografiemi stejného ubytování, které jsou veřejně dostupné v nabídkách rezervačních portálů. Rozmístění postelí, barevnost stěn, typ nábytku i obrazy na zdech se shodují. Právě přesná shoda drobných detailů – zásuvek, háčků, tvarů nábytku či dekorací – je něco, co generativní AI obvykle nedokáže spolehlivě napodobit. V tomto případě fotografie odpovídá reálnému pokoji, nikoli syntetickému výstupu.
Samotná logika údajného podvodu navíc nedává smysl. Pokud by měl někdo potřebu situaci falšovat, bylo by jednodušší použít archivní nebo ilustrační snímek, případně vytvořit vizuálně atraktivní obraz. Zde je ale použit zcela obyčejný, snadno ověřitelný snímek běžného ubytování, který je dohledatelný v otevřených zdrojích. Takový postup je v přímém rozporu s tím, jak dezinformace obvykle vznikají.
Tvrzení, že fotografie je dílem umělé inteligence, tak nelze opřít o žádné technické ani faktické argumenty. Jde o další pokus zpochybnit realitu poté, co se nepodařilo udržet původní nepravdivý příběh o „luxusní dovolené“. Fotografie je reálná a obvinění z jejího AI původu je pouze další vrstvou dezinformace, nikoli seriózní analýzou.