Je zvláštní, že na jedné straně české soudy tvrdě trestají lidi, kteří se přidali k proruským teroristickým milicím na Donbasu, na straně druhé tu bez povšimnutí nechávají šířit spolky, které teroristy podporují.
Například v lednu za teroristický útok a účast v teroristické skupině potrestal soud 21 lety vězení Martina Sukupa. Ten se podle obžaloby aktivně zapojil do bojů na Ukrajině v řadách Ruskem koordinovaných ozbrojenců. Kromě toho čeká soud minimálně ještě další dva bojovníky. Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ) obžalovalo dva české občany kvůli účasti v bojích na Ukrajině na straně Ruskem podporovaných separatistů. Obžalované viní z teroristických činů spáchaných v organizované skupině, za což jim hrozí i výjimečný trest. České soudy na bojovníky na Donbase začaly nahlížet jako na teroristy a rozdávají neobvykle vysoké tresty. Trend začal vloni v červenci, kdy odvolací Vrchní soud v Praze výrazně zpřísnil trest Bělorusovi, který se podle obžaloby zapojil do bojů na Ukrajině. Česká republika samozvané republiky proruských separatistů neuznává a trvá na tom, že jimi ovládaná území, stejně jako Ruskem anektovaný Krym, jsou nedílnou součástí Ukrajiny.
Teroristické milice by však jistě nefungovaly, pokud by nebyly řízeny a podporovány různými organizacemi. Hlavním stěžejním spojencem samozvaných republik je bezesporu Kreml. Své agenty mají však například i v České republice. Z nepochopitelných důvodů stále funguje například stránka Donbas.cz, která šíří dezinformace mimo jiné o údajné fašizaci Ukrajiny a veřejně samozvané republiky podporuje. Provozuje ji Společnost přátel Luganské lidové republiky a Doněcké lidové republiky, která otevřeně píše, že ve spolku „se sdružili zastánci přátelství s lidem Luganské lidové republiky a Doněcké lidové republiky k rozvoji a popularizaci tohoto přátelství a k navazování vztahů mezi lidem, organizacemi a spolky České republiky na jedné straně a Luganské lidové republiky a Doněcké lidové republiky na druhé straně.“ Český trestní zákoník přitom zná § 312e Podpora a propagace terorismu. Je otázka tedy, na co jiného má být aplikován, než na tuto vyloženě do očí bijící propagaci teroristické organizace.
Za spolkem a webem stojí Nikola Čuřík, který dokonce je vědeckým pracovníkem v Ústavu hematologie a krevní transfuze a dokonce pro Karlovu univerzitu. V minulosti pořádal i demonstrace na podporu Donbasu.
Web například překrucuje informace o dětech zemřelých na Donbase a viní za ně Ukrajinu. Známé jsou například fotografie tzv. Aleje andělů. Památník se skutečně nachází v ukrajinském Donbasu. Nechala ho tam zřídit International Chlidren commision. A uvádí, že za „více než šest let války na Donbasu bylo podle monitorovací mise OSN zabito 147 dětí, 98 mužů a 49 žen, 363 dětí bylo zraněno“. Stránka však v žádným případě neuvádí, že se jedná o oběti „banderovců“. Těmi je nazýván batalion Azov, což je samostatné oddělení Ukrajinské národní gardy. Jedná se polovojenský oddíl, který se skládá z příznivců krajní pravice, nacionalistů, neonacistů, veteránů ukrajinské armády i zahraničních nadšenců. Mimochodem, velitel batalionu Stanislav Krasnov byl podezřelý ze spolupráce s Ruskem.
Číslo 147 dětských obětí války je číslo, se kterým pracuje OSN jako obětmi ruské agrese na Ukrajině. „147 dětí bylo zabito během pokračující ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině zahájené v únoru 2014 a tisíce dětí potřebují pomoc s fyzickými a duševními zdravotními problémy,“ stojí v prohlášení stálého představitele Ukrajiny při OSN pana Sergije Kyslytsya na konferenci. Jak poznamenal diplomat, Ukrajina patří mezi nejvážněji postižená místa na světě z hlediska obětí kvůli nášlapným minám a dalším výbušným zařízením. Číslo pochází z roku 2021. Jde tedy předpokládat, že kvůli současné agresi Ruska bude počet nejen dětských obětí bohužel mnohem vyšší.