Ivan David, ale i například zemědělské organizace bijí na poplach. Evropská unie prý podepsala dohodau se zeměmi Mercosur což bude znamenat volný obchod se zeměmi Latinské Ameriky. „Navzdory přetrvávajícím obavám zemí jako Francie, Itálie a Polsko uzavřela Evropská komise jednání o obrovské zóně volného obchodu s jihoamerickou aliancí Mercosur. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po závěrečném kole jednání s nejvyššími představiteli států Mercosur Brazílie, Argentiny, Uruguaye a Paraguaye,“ stojí v příspěvku Ivana Davida. „Zemědělský svaz ČR varuje před důsledky čerstvě podepsané obchodní dohody mezi Evropskou unií a zeměmi Mercosur (Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay,“ stojí v jiném prohlášení.

Ve skutečnosti dohoda ještě nebyla schválena. Prezidentům Argentiny, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové se podařilo dosáhnout dohody na summitu Mercosuru dne 6. prosince 2024 v uruguayském Montevideu. Nyní však vše budou muset odsouhlasit členské státy.

Naposledy bylo politické dohody mezi EU a Mercosurem dosaženo v červnu 2019, ale její konečné přijetí bylo zablokováno kvůli odporu Francie. Přestože je podle evropských smluv Evropskou komisí jediným vyjednavačem obchodních dohod jménem 27 členských států EU, podepsané texty musí projít přísně definovaným ratifikačním procesem. Text musí nejprve projít právním procesem a musí být přeložen do jazyků všech členských států Mercosuru a Evropské unie, kde bude zahájen proces rozhodování o tom, zda dohodu podepíše, či nikoli.

Má-li být text definitivně přijat, musí projít ratifikačním procesem mezinárodních smluv, které jsou podle článku 218 Smlouvy o fungování EU sjednávány jménem EU Evropskou komisí. Ratifikace vyžaduje schválení Radou EU, která zastupuje všech 27 členských států, a to tzv. kvalifikovanou většinou (archiv zde). To znamená, že návrh bude přijat, pokud jej podpoří alespoň 55 % členských států, tj. 15 z 27 zemí. Zároveň musí být splněna podmínka, aby tyto země představovaly alespoň 65 % obyvatelstva Unie. Pokud dohoda projde Radou EU, ratifikační proces se přesune do Evropského parlamentu, kde bude stačit prostá většina poslanců.

V případě dohody mezi EU a Mercosurem by mohla být do schvalovacího procesu přidána třetí fáze. Důvodem je skutečnost, že dohoda mezi EU a Mercosurem spadá do oblasti tzv. sdílených pravomocí, neboť se týká prvků vnitrostátních pravomocí, zejména ochrany investic specifických pro členské státy. Smluvními stranami se tak mohou stát nejen samotné EU, ale i její členské státy. V důsledku tohoto principu by dohoda musela být ratifikována současně “jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států národními parlamenty”, jak uvádí webová stránka Evropské unie. Pokud by dohoda dospěla do této fáze ratifikace, odmítnutí jediného národního parlamentu by stačilo k zablokování textu jako celku. Dohoda by tak byla zablokována s pravděpodobností blížící se jistotě.

Zdroj: AFP


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.