Poslanecká sněmovna by měla dnes odpoledne zvolit šest nových členů Rady České televize. Podle serveru iDNES.cz se jimi pravděpodobně stanou ekonomka Hana Lipovská, bývalý ředitel zpravodajství České televize Roman Bradáč, někdejší hokejista a bývalý poslanec za sociální demokracii Jiří Šlégr, předseda dozorčí rady Českých drah Pavel Kysilka, filmař Zdeněk Holý, ekonom Jiří Schwarz, popřípadě šachista a bývalý novinář Pavel Matocha.

Internetem se totiž šíří doporučení předsedy mediálního výboru Stanislava Berkovce (ANO). Doporučení zveřejnil server Info.cz. Sám Berkovec email nijak nekomentoval, jen pohrozil INFO.CZ paragrafy trestního zákoníku. „Dovoluji si Vás upozornit na to, že pokud jste se dostali do jakéhokoli soukromého mailu, jde o porušení tajemství dopravovaných zpráv – paragraf 182 – a porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí – paragraf 183 Trestního zákoníku,“ uvedl v odpovědi na zaslané otázky. Bradáč místo Lipovské doporučuje v e-mailu Vladimíra Pikoru.

Z dokumentů je jasné, že Berkovec hodnotí kandidáty především podle jejich vztahu k současnému řediteli Petrovi Dvořákovi. U jednotlivých kandidátů píše, v jakém vztahu je k řediteli ČT a k současnému vedení ČT.

Generálního ředitele České televize tyto zákulisní praktiky zaskočily. „Jednání předsedy volebního výboru je šokující. Naprosto popírá roli Rady ČT jako garanta nezávislosti a objektivity média veřejné služby. Naopak ji přeměňuje ve skupinu snadno ovlivnitelných lidí, kteří budou prosazovat pouze konkrétní politické zájmy. Bohužel navíc navrací společnost do doby, kdy se odborníci kádrovali podle toho, s kým se stýkají. Pokud takovýto postup prosazuje předseda výboru, který odpovídá za mediální legislativu a kontrolu médií, zásadně to nabourává důvěru v jeho činnost,“ uvedl Petr Dvořák v prohlášení pro média.

Proti uváděním informacím se ohradil například Michal Klíma. „V roce 1979 na mne Státní bezpečnost založila svazek se zdůvodněním, že jsem synem svého otce, že udržuji pravidelný písemný styk s přáteli, kteří emigrovali, že na škole, kde studuji byly získány poznatky o mých protisocialistických a protisovětských postojích. Dalším uvedeným důvodem bylo, s kým se stýkám. Při mém rozpracování, jak estébáci uvedli, bylo využito agenturně-operativních prostředků, jimiž bylo zjištěno, o čem si se svými přáteli povídám. Uplynulo 41 let a v textu, který o mně koluje ve sněmovně, nacházím nejen povědomé formulace, ale především shodnou metodiku. Píše se tu, s kým jsem kamarád, s kým se stýkám, a že prý dlouhodobě a aktivně pracuji proti vládnoucí straně. Nevím jakých prostředků bylo využito při mém novém rozpracování, ale podobnost obou dokumentů je děsivá. Tři desetiletí jsem pracoval jako mediální profesionál, řídil jsem největší česká a slovenská vydavatelství. Nikdy jsem nebyl členem žádné strany ani jsem pro žádnou nepracoval. To proč jsem byl nyní nově rozpracován má jediný důvod – rozhodl jsem se v logice svého trvalého zájmu o média kandidovat do Rady České televize. V hlasování ve volebním výboru sněmovny jsem získal největší počet hlasů ze všech kandidujících. To, jestli jsem vhodným kandidátem podle příslušného zákona, však dokument neřeší. Přesně podle logiky minulého režimu. Není důležité, jak je kdo schopný či vhodný pro svou funkci, ale jak političtí kádrováci hodnotí jeho politické postoje. Pevně věřím, že tento pohled při sněmovním hlasování nezvítězí,“ reaguje Klíma. U jeho hodnocení například Berkovec lže o tom, že zakladatel našeho webu Petr Nutil je členem organizace Člověk v tísni.

„Poslanec ANO Standa Loskuták Berkovec sepsal pro členy svého hnutí notičky ke kandidátům do Rady ČT. Například: kandidáta Závozdu vyhodnotil jako závadného. Mimojiné – Závozda se prý zná s jistým Bažantem a ten se zná s jistým Zárubou a jistou Fridrichovou. Pro ANO škodlivé, rozhodně nehlasovat,“ glosuje Nora Fridrichová.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.