Na sociálních sítích se šíří obrázek s tvrzením, že Evropský soud pro lidská práva (ESLP) uznal Ukrajinu vinnou za „oděský masakr“ z roku 2014, o němž měl prý tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan tvrdit, že se nikdy nestal. Podle tohoto kolujícího příspěvku Rakušan a další údajně „popírali zvěrstva“ spáchaná na proruských demonstrantech. Jenže podobné výroky se v žádných veřejně dostupných záznamech, médiích ani oficiálních dokumentech nenacházejí. Žádný důkaz o tom, že by Vít Rakušan masakr popíral nebo o něm vůbec někdy mluvil, neexistuje.
Tragédie v Oděse z 2. května 2014 je přitom skutečnou historickou událostí. Po střetech mezi proukrajinskými a proruskými aktivisty v centru města došlo k požáru v budově Domu odborů, kde zahynulo 48 lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Příčiny a průběh událostí jsou dodnes nejasné, protože vyšetřování bylo chaotické, zdlouhavé a provázené chybami. Různé strany konfliktu tehdy vzájemně obviňovaly jedna druhou a incident se rychle stal nástrojem propagandy – jak ukrajinské, tak především ruské.
Evropský soud pro lidská práva se případem zabýval v rámci rozsudku Vyacheslavova a další vs. Ukrajina vydaného v roce 2025. Soud konstatoval, že Ukrajina porušila článek 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, tedy právo na život. Nešlo však o uznání „viny“ Ukrajiny za samotný masakr, jak tvrdí dezinformační příspěvky, ale o to, že státní orgány podle soudu selhaly při prevenci násilí a následném efektivním vyšetření událostí. Rozsudek nijak neříká, že ukrajinská vláda masakr organizovala či úmyslně způsobila.
Navzdory tomu ruská propaganda rozsudek prezentovala jako „důkaz“, že Ukrajina spáchala válečný zločin proti vlastním občanům a že Západ konečně „přiznal pravdu“. Tuto interpretaci přejaly i některé české dezinformační weby, které ji dále zkreslily tvrzením, že západní politici a média tragédii „popírali“. Aby příběh působil důvěryhodněji, bývá k němu připojeno i jméno českého politika, v tomto případě Víta Rakušana.
Ve skutečnosti se ale Vít Rakušan k událostem v Oděse nikdy veřejně nevyjadřoval – alespoň ne v dostupných záznamech z médií, parlamentních vystoupení či tiskových konferencí. Platforma Demagog potvrdila, že žádné takové prohlášení neexistuje. Tvrzení o jeho údajném „popírání“ masakru tedy není ničím podložené a slouží jen k posílení narativu, že čeští představitelé záměrně „zastírají pravdu“ o Ukrajině.
Oděská tragédie zůstává temnou kapitolou moderních ukrajinských dějin a její oběti si zaslouží důkladné a nezávislé vyšetření. Zneužívání této události k propagandistickým účelům – ať už v Moskvě, nebo na sociálních sítích – však obětem ubližuje podruhé. A v případě tvrzení, že Vít Rakušan masakr popíral, jde zcela jasně o další dezinformační konstrukci, která má vyvolat nedůvěru vůči české vládě a posílit proruské nálady ve společnosti.