Národní park České Švýcarsko zasáhl nebývale velký požár. Požár je zřejmě největší, který kdy Česko zasáhl. Bohužel ani tato tragédie, která postihla přírodu, ale i lidi, se nevyhnula dezinformacím.
Prokremelští aktivisté poukazují, že Česká republika darovala na Ukrajinu vrtulníky, které prý mohly hasit požár. Je to prezentováno tak, že vrtulníky ČR rozdala. Jenže se jedná o lež. Česká republika darovala Ukrajině 2 bitevní vrtulníky Mi-24. Ty jednak k hašení nejsou vůbec určené, protože se jedná o transportně-bitevní helikoptéry. Především pak ČR nerozdala všechny. 221. a 222. vrtulníková letka vrtulníkového letectva vzdušných sil armády ČR sídlící v Sedleci vlastní dalších 14 těchto vrtulníků a 15 vrtulníků Mi-171š. Kdyby tedy vrtulníky byly vhodné k hašení, integrovaný záchranný systém by je mohl využít. Armáda je součástí IZS.
Radek Dvořák do toho přimíchal, že prý speciální jednotka ze Slovenska čekala na rozhodnutí naší vlády. Ve skutečnosti to není pravda. Čekalo se, až vrtulníky projdou servisem, protože nedávno zasahovaly ve Slovinsku, a následně byly poslány do ČR.
Jana Volfová se pustila do organizace Člověk v Tísni. Prý nevybírá peníze na pomoc. Dělá to však jiná nezisková organizace a to platforma Donio.cz společně se senátorem a předsedou obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko Zbyňkem Linhartem (za STAN).
Poslední okruh se týká příčiny požáru. Část lidí zpochybňuje, že by za požárem stála klimatická změna. Požár jako takový způsobila s největší pravděpodobností lidská nedbalost. Díky suchu však požár má ideální podmínky k šíření.
„Ideální podmínky pro vznik požáru představuje kombinace horka, sucha a silného větru. Tehdy je nejvyšší pravděpodobnost, že požár vznikne, najde se pro něj palivo a bude se rychle šířit. Takové počasí v současnosti přibývá na všech kontinentech. Zřetelně přitom lze pozorovat nárůst pravděpodobnosti i celkové zasažené plochy v jižní Evropě, sev. Eurasii, USA a Austrálii a podle některých důkazů také na jihu Číny. Od roku 1971 roste počet zásahů Hasičského záchranného sboru proti požárům vegetace. Četnost těchto požárů se nejvíce zvýšila v nejteplejších a nejsušších oblastech venkova. Nárůst mezi lety 1991 a 2015 byl ve srovnání s obdobím 1971–1990 téměř o 70 %. Většina českého území pak v posledních 60 letech vykazuje rostoucí počet dnů s počasím příznivým pro vznik a šíření požárů vegetace, přičemž po roce 2000 došlo u tohoto trendu k výraznému zrychlení. Paradoxně se mění sezónnost výskytu požárů: více než v létě jich teď bývá na jaře. V roce 2022 bylo na jaře více požárů, než bývá v období žní. Příčinou byl suchý podzim roku 2021, teplá zima s minimem sněhu v nížinách a středních polohách a velmi suché jaro (zejm. březen). Podobně jako v případě USA, nejčastější příčinou “první jiskry je člověk – u nás dokonce v +95 % případů. O to víc u nás platí, že měnící se klima vytváří podmínky pro oheň vegetace, iniciátorem je člověk,“ píše stránka Fakta o klimatu.