Letáky, nálepky, internetové stránky a nedůvěryhodné profily na sociálních sítích. Těmito způsoby se před volbami na Slovensku šířily různé dezinformace.
Snad nejvýraznější antikampaň se vedla proti Matoušovi Valleovi, který se navzdory ní nakonec stal primátorem Bratislavy. Na facebookový profilech, webových stránkách a letáčcích byl Valla vykreslován jako dvorní architekt finanční skupiny Penta. Vallo se vůči tomu ohradil a podal trestní oznámení. Profil na Facebooku byl následně zrušen, ale ještě předtím ho viděly tisíce voličů.
Podobné to bylo se stránkou matusvallo.info. Po tom, co etičtí hackeři odhalili, kdo pomáhal s její tvorbou, oznámili to Vallovu týmu. Když dotyčného kontaktovali, doména přestala fungovat. Na druhé straně web matusvallo.com funguje dodnes.
Terčem antikampaně se však stali i protikandidáti Matouše Valleho. Ivo Nesrovnal a Václav Mika jsou přesvědčeni, že někdo platil jejich diskreditaci. V souvislosti s dosavadním primátorem Nesrovnalem se vzpomínala korupce na magistrátu, Mikovi vyčítali jeho kontakty s Mariánem Kočnerem. Trestní oznámení pro šíření falešných informací podal i Ján Mrva .
Falešné volební letáky očerňovaly i Radoslava Števčíka, bývalého starostu bratislavské městské části Staré Město a jeho dva protikandidáty . Na vítěze voleb Podunajské Biskupice Zoltán Pekaa zas útočily letáky kvůli jeho sexuální orientaci. Ani bratislavské městská část Ružinov a Karlova Ves se neobešly bez falešné letákové kampaně.
Specifický případ nastal u Rudolfa Kusého, který obhajoval post starosty pro městskou část Nové Mesto. Na jeho facebookovém profilu ho před jednotlivými volbami od roku 2014 podporovali falešní diskutéři. List N napsal, že existuje „… přes sto falešných účtů , které poslední čtyři roky podporovayi Rudolfa Kusého. S vysokou pravděpodobností to není konečné číslo“. Kusý spojitost s trolly odmítl a Novomešťané ho znovu zvolili starostou.
Kandidát na primátora v Piešťanech oznámil diskreditaci prostřednictvím nahrávky, která byla rozeslána zaměstnancům městského úřadu a dalším osobám.
Diskreditační kampani se nevyhlo ani ve druhém největším městě Slovenska. Anonym na webu zveřejnil trestní oznámení manželky kandidáta Jaroslava Poláčka o tom, že sexuálně zneužíval jejich společného syna. Policie tento případ prošetřila, ale ukázalo se, že nic takového se nestalo. Obyvatelé Košic navzdory falešným zprávám Poláčka zvolili za primátora. Ten ve své děkovné řeči vyzdvihl právě svého čtyřletého syna slovy: „Toto vítězství je pro něj.“
Volby přinesly i několik dezinformací jiného druhu. V Podunajské Biskupice mělo údajně dojít k napadení dvou mladých chlapců, kteří roznášeli letáky. Takový email obdržela redakce deníku SME 31. října 2018. Při ověřování faktů však vyšlo najevo, že jde o hoax.
Kromě pomluvy kandidátů před volbami se vyskytly i případy porušování volebního moratoria. V již zmíněných Piešťanech někdo umístil propagační materiály jednoho z kandidátů do uzamčených vitrín v bytovce po stanoveném datu zahájení moratoria. Moratorium na Slovensku stanoví časovou dobu, kdy již se nemůže vést politická kampaň.
Na východním Slovensku zase přicházeli voliči s předem vybranými kandidáty na lístku. Člen Státní komise pro volby a kontrolu financování politických stran Peter Pollák, který na to upozornil, řekl: „V rukou romských voličů se vyskytly nějaké taháčky, lístečky, na kterých byly napsání kandidáti. A zřejmě je opravdu pravdou to, že v mnoha komunitách někdo ovlivňuje romských voličů nekalým způsobem.“
V Púchově se šest z deseti členů volební komise rozhodlo odstoupit z důvodu manipulace voleb. Průběh voleb to však neohrozilo.
Ačkoliv se komunální volby 2018 nesly v duchu antikampaní, podle odborníků se nelišily od předchozích voleb. Právě naopak, spolu s digitalizací doby a častějším používáním sociálních sítí se diskreditaci kampaně objevují stále častěji a zasahují širší populaci. Naneštěstí na Slovensku neexistuje zákon, který by takové jednání, ať už je spojováno s volbami nebo jinými aktivitami, zakazoval.