Dezinformace před prezidentskými volbami řečí čísel

The Prague Security Studies Institute sledoval v rámci svého projektu České volby v éře dezinformací před prezidentskými volbami šest významných platforem šířících dezinformace. Konkrétně byly sledovány weby AC24, Aeronet, Parlamentní listy, Protiproud, Sputnik CZ a facebooková stránka Zprávy.cz.

Lidé z The Prague Security Studies zjistili, že za sledované období (od začátku prosince 2017 do 26. ledna 2018) bylo na sledovaných platformách publikováno 1 352 textů, v nichž byl zmíněn některý z prezidentských kandidátů. Většina textů (958 textů) se zabývala děním spojeným s volební kampaní. Dalším frekventovaným tématem byla politická situace – zejména v souvislosti s rolí prezidenta Miloše Zemana při sestavování nové vlády (158 textů). Zatímco během prosince byli jednotliví kandidáti zmiňováni i v souvislosti s jinými tématy, v lednu již téma volební kampaně jasně dominovalo. Nejčastěji zmiňovaným kandidátem byl Miloš Zeman (1080 textů). Přibližně jedna čtvrtina těchto textů se věnovala jeho povinnostem vyplývajícím z funkce prezidenta. Většina sledovaných platforem Zemanovi přímo či nepřímo stranila (219 pozitivních zmínek). Druhým nejčastěji zmiňovaným kandidátem byl Jiří Drahoš (784 textů). Počet textů zmiňujících Drahoše skokově narostl poté, co postoupil do druhého kola voleb. Drahoš byl na sledovaných platformách často kritizován (194 negativních zmínek). Z ostatních kandidátů byli výrazněji zmiňováni pouze Mirek Topolánek (257 textů) a Michal Horáček (199 textů).

A jak přistupovaly k tématu jednotlivé webové platformy? „Pro weby AC24 a Sputnik CZ prezidentské volby nepředstavovaly významnější téma. Web Protiproud ve většině publikovaných textů doporučoval volbu Miloše Zemana jako kandidáta, který nejlépe ochrání české národní zájmy. ◦ Web Parlamentní listy, které o sobě prohlašuje, že je nestranným a dává prostor všem názorovým proudům, před prezidentskými volbami různými způsoby (například výběrem textů, které zveřejnily na své facebookové stránce) stranil Miloši Zemanovi. Web Aeronet a facebooková stránka Zprávy.cz (která se aktivizovala až po vyhlášení výsledků prvního kola) otevřeně podporovaly Miloše Zemana a kritizovaly jeho oponenty (v případě Aeronetu často za použití dezinformací),“ píše se v analýze.

NEJZMIŇOVANĚJŠÍ NÁMĚTY DEZINFORMACÍ:

  • Jiří Drahoš je kandidátem ovládaným zákulisními hráči
  • Jiří Drahoš byl spolupracovníkem StB
  • Jiří Drahoš hodlá přijmout migranty podle unijních kvót
  • Karel Gott podpořil Miloše Zemana
  • Příznivci Miloš Zemana nemusejí volit v prvním kole voleb

 

„Kauza lithium, jež se objevila před parlamentními volbami 2017, potvrdila, že pokud je dezinformace v rámci předvolebního boje kandidujícími subjekty vnesena z okrajových platforem do mainstreamové debaty, může mít relativně výrazný vliv na předvolební dění. Dezinformace, které se před prezidentskými volbami objevily, nelze chápat izolovaně, avšak je nutné je analyzovat v kontextu celého předvolebního dění. Víceméně ve všech zmíněných případech (snad pouze s výjimkou spojení Jiřího Drahoše s StB a podobných tvrzení zpochybňujících na morální kredit) totiž dezinformace tě- žily z již nastolených témat, které do volební kampaně přinesli jiní aktéři (například prezidentští kandidáti) než platformy šířící dezinformace. Neznamená to sice, že by dezinformace na předvolební dění neměly vliv – dalo by se připomenout například jejich dlouhodobé působení nebo jejich masivní šíření řetězovými maily, což jsou fenomény, jimiž se tento výzkum nezabýval. I v těchto případech však platí, že pro to, aby byla dezinformace úspěšná, musí se opírat o již existující a autentickou náladu panující ve společnosti či její určité části,“ napsal Jonáš Syrovátka.

 „Zkušenosti s dezinformačními útoky ukazují, že mohou velmi výrazně zasáhnout do výsledku voleb. Nemám sebemenších pochyb, že k pokusům o podobnou manipulaci, jaké jsme viděli v USA, ve Francii či v Německu a koneckonců i v našich volbách do Poslanecké sněmovny, dojde i při volbě prezidentské. Ostatně i výroční zpráva BIS zmiňuje hybridní snahy ovlivnit naše vnitřní záležitosti, například postoj k NATO a EU. V tomto ohledu představují přímý útok na základy naší svobody, demokracie a prosperity. Proto jsem se také obrátil na odcházejícího premiéra Bohuslava Sobotku a oslovuji i nově jmenovaného předsedu vlády Andreje Babiše s dotazem, jak toto riziko hodnotí a jak mu hodlají čelit. Ležérní postoj současného prezidenta Miloše Zemana k této záležitosti je u hlavy státu opravdu šokující,” napsal před volbami The Prague Security Studies Institutu Jiří Drahoš.

„Oceňuji práci několika českých organizací, které se zabývají problematikou účelových desinformací v kyberprostoru, mezi které patří i Prague Security Studies Institute. Online svět se stal místem mocenského boje, místem, ve kterém lze snadno ovlivňovat a kontrolovat miliony uživatelů. Šíření nepodložených informací či dokonce záměrných desinformací za účelem ovlivnění názorů a postojů obyvatel je vážná hrozba pro stabilitu demokratických režimů a jejich institucí. Budu moc rád, pokud se podaří zvýšit informační gramotnost a kritické myšlení uživatelů internetu, abychom tuto hrozbu dokázali eliminovat,” dodal Marek Hilšer.

Zpracoval: Jan Cemper
Líbil se vám článek? Podpořte nás a staňte se naším patronem!
Jan Cemper