Nedělní demonstrace na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze, která vyjádřila podporu Petr Pavel, se podle odhadů zúčastnilo přibližně 80–90 tisíc lidí. Krátce po skončení akce se však na sociálních sítích objevila vlna dezinformací, jejichž cílem bylo zpochybnit jak samotnou účast, tak legitimitu protestu. Nejčastěji se objevovala tvrzení o „placeném komparzu“, financování akce Georgem Sorosem nebo o tom, že většinu účastníků tvořili Ukrajinci.
Jedním z opakovaných motivů je zapojení George Soros, který je dlouhodobě využíván jako univerzální symbol konspiračních teorií. V tomto případě se bez jakýchkoli důkazů objevila tvrzení, že demonstraci financoval on nebo jím podporované struktury. Organizátoři ze spolku Milion chvilek pro demokracii to jednoznačně odmítli a odkázali na transparentní financování z individuálních darů, které je veřejně dohledatelné ve výročních a auditovaných zprávách.
Další často sdílené tvrzení hovořilo o placených účastnících, kteří měli dostávat peníze za účast na demonstraci. Ani toto tvrzení nebylo ničím doloženo. Organizátoři popřeli jakékoli vyplácení komparzu a zdůraznili, že nehonorovali ani řečníky. Stejně tak účastníci, s nimiž hovořila média, uvedli, že přijeli na vlastní náklady a považují podobná obvinění za snahu znevěrohodnit občanskou angažovanost.
Specifickým narativem bylo také tvrzení, že demonstraci tvořili převážně Ukrajinci, a nikoli čeští občané. Tento motiv veřejně převzal i Jindřich Rajchl, který jej použil k politické interpretaci akce jako projektu „politických neziskovek“. Ani toto tvrzení však nebylo podloženo žádnými daty a organizátoři uvedli, že s žádnými ukrajinskými spolky akci nekoordinovali. Pokud se lidé ukrajinské národnosti demonstrace účastnili, šlo o jejich individuální rozhodnutí.
Součástí demonstrace byla také vystoupení známých osobností z kulturní sféry, což se následně promítlo do dalšího politického sporu – tentokrát s ministrem kultury. Pokus převést debatu do uzavřeného jednání na ministerstvu umělci odmítli a navrhli veřejnou diskusi, kterou ministr nepřijal. I zde se ukazuje, že protest nebyl jednorozměrnou akcí, ale širším občanským vyjádřením nesouhlasu s konkrétními politickými kroky.
Celkově se kolem demonstrace vytvořil typický dezinformační rámec: zpochybnění počtů, připsání cizího financování, označení účastníků za „cizince“ či „kolaboranty“. Jde o opakující se vzorec, který má snížit důvěru veřejnosti v občanské protesty a odvést pozornost od samotného obsahu kritiky. Fakta dostupná z veřejných zdrojů však tato tvrzení nepotvrzují.