Výzkumníci Prague Security Studies Institute v září a říjnu 2018 analyzovali zpravodajství nejvýznamnějších platforem šířících dezinformace související se senátními volbami. Cílem výzkumu bylo nejen zmapovat, jak tyto platformy popisovaly dění související s volbami a jednotlivé kandidáty, ale též varovat před dezinformacemi, které mohly mít vliv na průběh volební kampaně.
Tento projekt navazuje na sérií výzkumů „České volby v éře dezinformací“, v rámci níž byly obdobným způsobem monitorovány platformy šířící dezinformace před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017 a prezidentskými volbami v roce 2018.
Weby AC24, Eurozprávy, Parlamentní listy, Sputnik CZ a facebookové stránky Welcome to Reality – Freedom for Europe a Zprávy.cz v pěti týdnech předcházejících senátním volbám (respektive jejich druhému kolu) publikovaly 247 článků věnujících se volební kampani. Většinu z nich (151 článků) měla zpravodajský charakter a o kampani informovala bez emocionálního náboje.
Publikované články nespojovalo žádné dominantní téma a sledované platformy většinou spíše předvolební dění pouze reagovaly. Přestože se před senátním volbami neobjevila žádná dezinformace, některé články obsahovaly manipulativní či zavádějící informace.
Nejčastěji zmiňovaným kandidátem byl Jiří Drahoš, jehož jméno se objevilo v 54 článcích. Drahoš byl zároveň relativně často kritizován, avšak jednalo se pouze o jednotlivé výtky (nezřídka převzaté od jeho protikandidátů na Praze 4) spíše než organizovanou negativní kampaň.
Kandidáti, kteří na sledované platformy pravidelně přispívají (konkrétně Benjamin Kuras, Ladislav Jakl a Martin Konvička), měli oproti ostatním výrazně větší prostor pro prezentaci svých názorů. Například na Parlamentních listech bylo publikováno výrazně více rozhovorů s kandidáty SPD než s osobami kandidujícím za jiné subjekty. Lze tedy hovořit o synergii mezi platformami šířícím dezinformace a kandidáty anti-establishmentových stran.
Celkově byl zájem sledovaných platforem o senátní volby relativně nízký, což lze odvodit jak z nízkého počtu článků věnovaných tomuto tématu, tak z malého počtu interakcí na Facebooku. Jedním z možných důvodů nízkého pokrytí senátních voleb, mohla být skutečnost, že toto téma nebylo zajímavé pro čtenáře sledovaných platforem. Chování platforem šířících dezinformace během senátních voleb se tak zřejmě řídilo spíše byznysovou úvahou než ambicí ovlivnit politické dění.
Výzkum je k dispozici na webu Prague Security Studies Institute.