Druhé kolo rumunských prezidentských voleb, konané 18. května 2025, bylo jednou z nejsledovanějších politických událostí v Evropě. Vítězem se stal Nicusor Dan, centristický a proevropský starosta Bukurešti, který překvapivě porazil krajně pravicového kandidáta George Simiona, lídra nacionalistické a proruské strany AUR.
Danovo vítězství bylo přivítáno většinou evropských lídrů jako ujištění, že Rumunsko zůstává spolehlivým partnerem EU a pokračuje v podpoře Ukrajiny. Opačně reagovalo Rusko, které doufalo ve vítězství Simiona a oslabení východního křídla EU.
Simion, který vyhrál první kolo voleb, se profiloval jako tvrdý nacionalista a euroskeptik. V minulosti dostal zákaz vstupu do Ukrajiny i Moldavska a během kampaně sliboval mimo jiné okamžité ukončení podpory Ukrajině. Analytici varovali, že jeho vítězství by mohlo vést k izolaci Rumunska a podobnému scénáři jako v USA po vítězství Donalda Trumpa.
Dezinformační vlna a skandál kolem Telegramu
Volební kampaň i její výsledek byly provázeny silnou vlnou dezinformací, zejména na síti Telegram. Šířily se falešné zprávy o údajné manipulaci voleb, zásahu Francie do výsledků, či absurdní hoaxy jako např. přítomnost francouzských vojáků v Rumunsku připravených rozpoutat občanskou válku, pokud by nevyhrál “správný kandidát”.
Do aféry se nečekaně zapojil i zakladatel Telegramu Pavel Durov, který obvinil šéfa francouzské zahraniční rozvědky (DGSE) Nicolase Lernera, že po něm požadoval zákaz rumunských konzervativních účtů před volbami. Durov uvedl, že žádost odmítl, protože Telegram „neblokoval protestující ani v Rusku, Bělorusku či Íránu, a nezačne s tím ani v Evropě“. Durov v současnosti čelí ve Francii vyšetřování kvůli podezření z organizovaného zločinu přes Telegram a je pod soudním dohledem v pařížském hotelu Crillon, kde k údajnému rozhovoru došlo.
Francouzské ministerstvo zahraničí obvinění odmítlo a vyzvalo k respektu vůči demokratickým procesům v Rumunsku. DGSE ve svém prohlášení potvrdilo, že s Durovem v minulosti komunikovalo, ale „důrazně odmítá“, že by někdy žádalo o zásahy do volebního dění.
Důsledky pro Evropu a Ukrajinu
Rumunsko hraje v současném geopolitickém kontextu klíčovou roli, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jako sousední stát poskytuje logistickou, humanitární i vojenskou podporu a jeho stabilita je pro východní křídlo NATO i EU zásadní. Vítězství Nicușora Dana, který podporuje proevropský směr a spolupráci s Ukrajinou, tak představuje pozitivní signál pro partnery v Evropské unii i Severoatlantické alianci.
Rumunsko má poloprezidentský systém podobný tomu francouzskému – prezident má výrazné pravomoci zejména v zahraniční politice, reprezentuje zemi v Radě EU a jmenuje premiéra. Danovo zvolení znamená pokračování prozápadního kursu Bukurešti a zároveň posílení pozic demokratických sil v EU vůči rostoucímu vlivu proruských nebo euroskeptických politiků.
Volby podruhé – po zrušeném hlasování v prosinci
Připomeňme, že Rumunsko se k prezidentským volbám vydalo už v prosinci 2024. Tyto volby však byly anulovány Ústavním soudem kvůli závažným zjištěním o zahraničním vměšování a systematické manipulaci hlasování, vedené proruskými strukturami. Květnové opakování voleb tak probíhalo za zvýšeného dohledu, se zpřísněnými bezpečnostními opatřeními a mezinárodním dohledem. I díky tomu je aktuální výsledek vnímán jako transparentní a legitimní potvrzení vůle rumunských voličů.