Daniel Vávra se pustil do Mendelovy univerzity za to, že vědci začali výzkum chovu cvrčků. „Takže plocha potřebná pro cvrčky je větší, než plocha pro chov krav,“ ukončuje výpočet, kdy mu vyšlo, že chov cvrčků je náročnější na prostor a energie.
Mendelova univerzita však ve výzkumu nic takové netvrdí. Zaměřovala se na to, že hmyz by do budoucna mohl zvýšit výživovou hodnotu potravin, konkrétně píší o uzeninách. Pravdou je, že informace o výzkumu obsahuje také jeden odstavec o údajné ekologičnosti chovu cvrčků. Tu však vědci nedokazují na velikosti prostor nutné pro chov, ale na jiných aspektech. „Stále je to předmětem výzkumu. Poslední data ale ukazují, že hmyz potřebuje málo krmiva i vody, a oproti běžným hospodářským zvířatům vytváří také méně oxidu uhličitého,“ upozornil Ing. Adam Kovál.
Problém výpočtu Vávry je přitom jasný. Vávra započítal při chovu krav jen prostor, který potřebují k ustájení v kravínech (cca 10m2). Pokud zemědělské podniky však netýrají zvířata, čas od času je pouští na pastviny. Týká se to především dobytka určeného na maso. Aby dobytek byl velký, potřebuje čerstvé krmivo a dostatek prostoru. I „krávy“ určené pro mléko však potřebují jíst. Tedy potřebují seno a další úrodu. Potřebují také vodu.
Chov hovězího dobytka vyžaduje 28krát víc půdy a 11krát víc vody než chov drůbeže. Srovnání s rostlinnou výrobou je ještě výmluvnější. Na jednu kalorii hovězího masa je třeba 160krát víc půdy než na stejnou energetickou hodnotu brambor, rýže či obilí. Navíc dobytek na stejnou dávku rostlinných potravin vyprodukuje 11krát víc skleníkových plynů.
O chovu hmyzu se hovoří především jako alternativě v době, kdy nebude ani v Evropě dostatek úrodné půdy a svět bude trpět nedostatkem vody. V současné době je „maso“ z hmyzu zmiňované hlavně v souvislosti s výživovými vlastnostmi.
Zde se dostáváme k narativu, který vytvořila dezinformační scéna. Někteří aktivisté tvrdí, že někdo nás nutí pojídat hmyz. Ve skutečnosti je to však absolutní nesmysl. To, že Evropská unie dovolila některé druhy hmyzu využívat jako potraviny, samozřejmě neznamená, že nás k pojídání nutí. Už při procházení e-shopů je zřejmé, že produkty z hmyzu jsou výrazně dražší než běžné potraviny. Je tedy nesmysl, že by se běžně přidávaly do pečiva nebo uzenin.
Výzkumu chovu má pak smysl i v tom ohledu, že zkoumá alternativy, kdy by se planeta dostala do fáze nedostatku pitné vody nebo úrodné půdy.