Internetové médium Neviditelý pes vydalo 12. října článek od Daniela Vávry, známého vývojáře počítačových her. Vávra je však také propagátor postupu řešit selským rozumem složité problémy a tak byl už mnohokrát zmíněn v našich článcích. V tom dnešním ‘rozkrývá spiknutí’ vědců ve věci meteorologie a hurikánů.
Vávra píše ‘Čehož si ovšem nešlo nevšimnout byly zprávy, že Milton byl „nejhorší bouří za 100 let“. Respektive zprávy, že by MOHL BÝT. Řekl to Biden a někteří američtí meteorologové a naše média to bez jakéhokoliv ověřování hojně opakovala. Běžný člověk registroval, že to je nejhorší bouře za sto let. Detail, že i ten plačící meteorolog na CNN řekl „mohla by být“, mu zcela unikl.’
Ano, to už tak chodí, že slova mají své významy a slovo ‘bude’ znamená něco jiného než ‘mohl by být’. Vávra sám sebe pasuje na mluvčího běžných lidí, kteří stejně jako on mají problém pochopit podmiňovací způsob. Samotné obyvatele Floridy snad víc zajímá, kdy a kde hurikán udeří na jejich stát, než síla hurikánu. Vávra si svou hypotézu měl asi dřív ověřit u svých přátel na Floridě, které na začátku textu zmiňuje.
Vávra pokračuje ‘A samozřejmě byl způsoben globální změnou klimatu a to konkrétně zvýšenou teplotou oceánu v Mexickém zálivu. Tady ten pán, před kterým bych vás chtěl varovat, protože zcela jistě šíří dezinformace, ovšem udělal nějaké ošklivé grafy, založené na historických datech a zcela nehorázně tvrdí, že Milton není nejhorší hurikán za 100 let.’
Vávra se snaží být sakrastický, ale skutečně větší počet a silnější hurikány jsou důsledkem globálního oteplování. Pro vytvoření a zesílení hurikánu jsou nejvýznamnější čtyři faktory: teplá voda oceánu, vysoká vlhkost vzduchu, nízký vertikální střih větru a už existující poruchy počasí – například skupina bouří v oblasti. Tyto tyto faktory jsou v oblasti oceánu ovlivněny globální změnou klimatu tak, že hurikánů vzniká víc a jsou také silnější.
‘„Milton je 31. nejintenzivnější od roku 1851 a je na 31. místě s „Sea Islands“ (1893), „Great Atlantic“ (1944), „Floridou“ (1949), Fran (1996) a Gustavem (2008). Celkem došlo od roku 1851 na 73 dalších hurikánů, které zasáhly americkou pevninu buď se stejnou intenzitou, nebo silnější.’
Vávra argumentuje, že Milton nebyl zase tak hrozný, protože dřív byly i silnější hurikány. Používá přitom jedinou metriku a tou je MSLP (průměrný tlak na hladině moře) ve chvíli, kdy hurikán dorazil k pevnině. Pokud toto kritérium síly hurikánu bude jediné, tak by Dan Vávra měl pravdu.
Co tedy dělalo hurikán Milton tak vyjímečným?
1. Zesílení z kategorie 1 na kategorii 5 během pouhých 12ti hodin.
2. V době nejvyšší síly byl vítr hurikánu druhý nejrychlejší v záznamech.
3. Ve stejnou dobu měl Milton MSLP pod 900 hPa – pátý nejnižší průměrný tlak na hladině moře v záznamech.
4. V říjnu takto silné hurikány v říjnu v Mexickém zálivu nebývají.
5. Milton se zformoval asi dva týdny poté, co USA zpustošil hurikán Helene.
Tedy Milton byl vyjímečný hurikán ať už rychlostí jakou zesílil, silou, které dosáhl, a nebo místem vzniku. Pro Dana Vávru to jsou však nepodstatné detaily, na pobreží Floridy dorazil jako 31. na žebříčku a proto byl podle něj celý ten mediální humbuk zbytečný.
‘Konkrétně na Floridě je Milton na 18. místě na stejno s hurikánem „Florida“ z roku 1949. Od roku 1851 zasáhlo Floridu 28 hurikánů se stejnou nebo větší intenzitou. 20 z nich udeřilo před více než 20 lety a 17 z nich bylo v roce 1960 nebo před ním. Podle těchto dat za posledních 173 let tedy vychází, že hurikán podobné intenzity se v USA odehraje jednou za dva a půl roku.’
Vávra pokračuje v argumentaci, že samotný tlak pro dosažšní pevniny je zásadní a jiná kritéria ho nezajímají. Ale je potřeba říct, že ve dnech kdy se hurikán formuje a sílí, není známá přesná hodnota tlaku, kterou bude mít hurikán až za dorazí k pevnině.
‘Co se týče souvislosti s teplotou Mexického zálivu a jejím vlivem na hurikány, tak jeho, samozřejmě špatná, data ukazují, že neexistuje absolutně žádná korelace mezi teplotou Mexického zálivu a silou hurikánů. Nejsilnější hurikán proběhl v době, kdy teplota byla podprůměrná a souvislost teploty a intenzitou prostě neexistuje.’
Tady už se posouvá Daniel Vávra od nepochopení, že předpovědi před událostí mají jiný význam než statistika po události, k pavědeckému blábolení. Nechápe, že počasí a klima jsou dvě rozdílné věci. V hlavě klimaskeptika není šance, aby Atlantský oceán v roce 1935 byl dostatečně teplý na zformování hurikánu. Podle Vávry klimatická změna přece oceány ohřívá, dříve tomu tak nebylo a tak ‘logicky’ Atlantský oceán nemohl být tak teplý. Tedy jediný možný závěr je, že jeho teploty byly podprůměrné. Tyto předpoklady jsou vycucané z prstu a závěry na nich postavené jsou na hony daleko od jakékoli vědecké metody nebo elementární logiky. Je to podobná hloupost jako vyvracení globálního oteplování hláškami ‘dneska mi byla zima’ nebo ‘venku sněžilo’.
‘Podle statistik v posledních dekádách intenzita hurikánů v USA klesala, stejně tak jako škody jimi způsobené, podle dat z pojišťoven.’
Další neobhajitelné pavědecké fantazírování, které vyvrací stránka na Wikipedii.
Dekáda | Počet hurikánů | Počet silných hurikánů |
1900 – 1909 | 42 | 12 |
1910 – 1919 | 37 | 14 |
1920 – 1929 | 41 | 15 |
1930 – 1939 | 52 | 22 |
1940 – 1949 | 53 | 20 |
1950 – 1959 | 68 | 29 |
1960 – 1969 | 64 | 23 |
1970 – 1979 | 51 | 16 |
1980 – 1989 | 52 | 17 |
1990 – 1999 | 64 | 25 |
2000 – 2009 | 74 | 36 |
2010 – 2019 | 72 | 30 |
2020 – 2024 – asi polovina dekády | 45 | 20 |
Z této statistiky vyplývá, že počet hurikánů narůstá a také je víc velkých bouří. A ohledně způsobené škody je Vávra opět mimo realitu.
Vávra zakončuje svůj souboj s meteorologií větou ‘Ale samozřejmě, to jsou všechno dezinformace. Ani si to nemusíte ověřovat. Všechno je to vymyšlené nepřátelskou propagandou a jen sem vás před tím chtěl varovat.’
Toto je ve skutečnosti odstavec, kde ma Vávra snad všechno správně. I když jeho pokus o vyvracení vědy skončí jako pavědecké blábolení než promyšlené dezinformace. Ale nepochybně je to následek dekády trvající nepřátelské propagandy, která útočí na vědu.
Danielu Vávrovi posíláme písničku, aby měl příště štastnější ruku při výběru tématu.