Daniel Vávra se cítí být uražen našim upozorněním na fakt, že v příspěvku o cvrčcích se pustil do Mendelovy univerzity s tvrzeními, které vědci netvrdí. Začal totiž přepočítávat energetickou náročnost chovu cvrčků a dobytka. Ovšem i tyto výpočty jsou naprosto nesmyslné.
Daniel Vávra tvrdí: „Z průměrné krávy je po roce cca 300 kg kvalitního masa.“ V tomto případě se jedná o lež. Z průměrné krávy není po roce 300 kg masa. Krávy a býci dorůstají do jatečního věku přibližně v 24 měsících života. Nikoliv v 12 měsících, jak tvrdí Vávra. V 12 měsících mají krávy hmotnost přibližně 200-300 kg, býci pak 300-400 kg. Jedná se však o váhu a ne o množství kvalitního masa. Kráva a býci mají na sobě 50-60 % masa. Byli jsme také upozorněni, že některá zvláště masná plemena dosahují v roce věku až 450 kg. Zde bychom se mohli přiblížit 300 kg masa, přestože i v tomto případě by to bylo nadsazené číslo. Nutno však dodat, že se jedná o býky speciálních plemen. Daniel Vávra píše „z průměrné krávy“. Nikoliv nadstandartního býka. V tomto případě by nekorespondovalo i tvrzení, že „kráva kromě nechutného prášku dává také mléko, sýr, tvaroh…“ Víme jistě, že masný býk vám mléko, sýr a tvaroh nenadojí.
Vávra také tvrdí: „Vzhledem k tomu, že cvrček roste 6x rychleji než kráva, tak rozpočteno na rok se jedná o 12,5m3. Klimatizovaného, vytápěného prostoru, kde musí být 27 stupňů.“ Už jsme si tedy vysvětlili, že Vávrův výpočet růstu krávy je nepřesný. I tvrzení o 27 stupních je však nepravdivé. Weby, které se zabývají chovem cvrčků jako krmiva pro zvířata uvádí, že teplota 27 stupňů musí být jen po nakladení vajíček. Při rozmnožování pak 24-26 stupňů. Ostatně, i z přírody víme, že cvrččí „cvrdlikání“ je slyšet po celé jaro, léto a podzim a to zdaleka nedosahují teploty vždy 27 stupňů. Touto logikou by cvrček nepřežil v přírodě. Mimochodem, cvrčci mohou být krmeni masokostní moučkou, víme však z přírody, že cvrček je všežravec.
„Cvrček je tvořen z většiny vodou. A tak když se usuší, tak ztratí cca 70 % své hmotnosti. Takže abyste měli 300 kilo cvrčků, potřebujete jich nikoliv 300 000 ale milion. To už je 250 metrů krychlových,“ tvrdí Vávra. To je sice pravda, ale úplně stejně je to i s masem hovězím. Vávra tedy na jedné straně srovnává výrobky ze sušených cvrčků, na straně druhé čerstvé hovězí maso. Obojí lze konzumovat přitom čerstvé nebo sušené. I k výrobě sušeného hovězího je třeba mnohem většího množství masa. „Na výrobu 25 g sušeného masa používáme 87 g syrového masa,“ uvádí jeden z výrobců sušeného masa. Vávra pak srovnává čerstvá a sušená masa. Zapomíná však, že jakékoliv sušené maso má mnohem vyšší výživovou hodnotu. K zasycení tedy potřebujeme mnohem méně (jakéhokoliv) sušeného masa.
„Kravín pro volně ustájených 200 krav zabere plochu cca 2000m2,“ tvrdí Vávra. To není pravda. Pokud jsou krávy uzavřeny v kravínech, jedna potřebuje 15 – 20m2 prostoru. Kromě toho se však dobytek obvykle pouští na pastviny, což Vávra vůbec nezahrnuje. Netýká se to mléčných krav, ty však kvůli mléku a dalším okolnostem nemají na sobě tolik kvalitního masa.