Další trable Tomia Okamury a nepovedená učebnice přírodopisu

Tomio Okamura je rozhořčen, že v v učebnici přírodopisu se píše o pozitivech míšení lidského plemene. „Neuvěřitelný text u fotografie v učebnici Přírodopisu pro 8. třídu základních škol a víceletá gymnázia (autorka Vaněčková I. a kol., 2006), kde se v kapitole „Lidská plemena“ na straně 52 píše: „Mnohonásobné mísení mezi jednotlivými lidskými plemeny je pro lidskou společnost význačným přínosem. Díky tomu se vytváří tělesně i duševně zdravé a vyspělé populace,“ napsal Okamura.

„Není to vůbec prospěšné. Třeba Moravané když se smíchají s Japonci, tak je pr*ser,“ vzkazuje přímo na Okamurův původ uživatelka Eva Soukupová, která je rázem, i přes své příjmení, na profilu Tomia Okamury zablokována.

Nutno však dodat, že Okamura se rozčiluje nad učebnicí částečně oprávněně, ale úplně s jiného pohledu. Lidská rasa nebo plemeno je sociologický konstrukt, který nemá v biologii jakékoliv opodstatnění. Lidská rasa či plemeno je podle rasových teorií skupina lidí spojená shodnými tělesnými znaky, zejména barvou pleti a tvarem a vzhledem hlavy. Rasoví teoretici obvykle přikládali lidským rasám také společné charakterové vlastnosti a schopnosti a třídili je na „vyšší“ a „nižší“ podle údajného stupně jejich kvality. Mezi jednotlivými rasovými teoriemi ovšem nedošlo ke shodě ani co do počtu lidských ras, ani v tom, jaké vlastnosti by přesně jednotlivé rasy měly mít. Přesto měla rasová teorie v 19. a 20. století značný vliv a sloužila jako teoretické ospravedlnění kolonialismu, politiky rasové segregace a nacismu.

Šéfredaktor vědeckých pořadů společnosti BBC Alan Rutherford jde ještě dál. „Neexistuje žádná genetická základna, která by odpovídala nějaké konkrétní skupině lidí. Neexistuje žádná esencialistická DNA černých lidí, bílých lidí, nebo nějaké jiné etnické skupiny. Existují genetické charakteristiky, které mají vazby na určité populace, avšak žádná z nich není exkluzivní, ani neodpovídá jedinečným způsobem žádné jediné skupině, na niž by se hodil rasový popis. Regionální genetické adaptace jsou reálné, avšak ty mají tendenci vyjadřovat rozdíly uvnitř takzvaných ras, nikoliv mezi nimi. Srpkovitá anémie postihuje lidi všech barev kůže, protože se vyvinula v oblastech, kde je běžná malárie. Tibeťané jsou geneticky přizpůsobeni velkým horským výškám, a tak obyvatelé Pekingu jsou podobnější Evropanům než svým zdánlivě podobným tibetským sousedům. Tay-Sachsova choroba, o níž si vědci kdysi mysleli, že je to choroba židovského obyvatelstva, je stejným způsobem rozšířena mezi francouzskými Kanaďany a Cajuny,“ píše v článku The Guardian.

„Už jenom označení fyziognomického zjevu lidí jako plemena je hrůzné. K jejich potřebě mísení se již raději nebudu vyjadřovat vůbec. V podstatě je již tímto způsobem dětem podsouván rasismus a to je z mého pohledu nepřípustné,“ dodává správně poslanec SPD Radovan Vích.

Jak nám můžete pomoci, se dozvíte zde.

Líbil se vám článek? Podpořte nás a staňte se naším patronem!
Jan Cemper