Na sociálních sítích se opět šíří příspěvek, který vyzdvihuje údajné zázračné účinky léku ivermektin. Autor příspěvku tvrdí, že se rozhodl otestovat tento přípravek na svém „zbídačeném těle“ a že mu během několika dnů či týdnů ivermektin pomohl od celé řady zdravotních potíží – od zánětů v těle, přes angínu, po chronický zánět průdušek, problémy se slinivkou i potíže s dýcháním. Zlepšení mělo nastat téměř okamžitě. Tento text je prezentován jako „vlastní studie“, ačkoliv ve skutečnosti žádná skutečná vědecká studie nesplňuje takto vágní a nedomyšlené podmínky.
Na první pohled se může takový příběh zdát zajímavý nebo inspirativní, ale z pohledu medicíny i logiky je velmi nepravděpodobné, že by jeden člověk v tak krátkém časovém období prodělal tolik odlišných a závažných onemocnění. Akutní záněty, angína, bodnutí hmyzem s komplikacemi, chronická bronchitida, onemocnění slinivky a dechové potíže – to vše by představovalo souběh celé řady různých diagnóz, z nichž mnohé mají různou příčinu i vývoj. Není reálné, aby tyto potíže nastaly náhodně u jednoho jedince během pár týdnů – a ještě méně pravděpodobné je, že by všechny zmizely po užití jednoho léku, navíc bez dozoru lékaře a bez jakéhokoliv objektivního měření výsledků.
Závažnějším problémem však je, že autor tento experiment označuje za „studii“. Ve skutečnosti ale nejde o nic víc než o osobní dojem, bez vědecké metodologie, bez kontrolní skupiny, bez měření účinnosti a bez recenzovaného záznamu. Vědecká studie musí mít jasně definovaný výzkumný záměr, systematickou metodu sběru dat, kontrolu proměnných a statistické vyhodnocení. Kromě toho prochází nezávislým hodnocením odborníků a je veřejně dostupná, aby mohla být opakována a ověřena. Osobní zkušenost, byť upřímně míněná, není důkazem účinnosti léku – zvláště pokud mluvíme o látkách, které mohou mít i vážné vedlejší účinky.
Ivermektin je léčivý přípravek, který se používá proti některým parazitům, a to především ve veterinární medicíně. Primárně je určen pro zvířata, například k odčervení koní, skotu nebo psů. Existují i varianty pro lidské použití, ale ty se předepisují pouze ve výjimečných případech – například při výskytu tropických parazitárních onemocnění, nikoli jako běžný „univerzální lék“. Během pandemie COVID-19 se v některých kruzích rozšířila naděje, že by mohl pomáhat i proti viru SARS-CoV-2. Výsledky studií však ukázaly, že ivermektin není účinným lékem proti covidu. Světová zdravotnická organizace (WHO), Evropská léková agentura (EMA) i americká FDA proto ivermektin k léčbě COVID-19 výslovně nedoporučují.
Přesto se nadále objevují laické pokusy užívat ivermektin i mimo schválené indikace – často na základě dezinformací, neúplných dat nebo prosté naděje v jednoduché řešení složité situace. Je přitom důležité vědět, že užívání veterinárního ivermektinu může být pro člověka velmi nebezpečné. Obsahuje jiné koncentrace účinné látky a příměsi nevhodné pro lidský organismus. Předávkování může vést k závažným neurologickým problémům, selhání jater nebo i smrti.
Léky nejsou kouzelnými prostředky a jejich účinky i rizika musí být důkladně prověřeny. Podávání léků mimo schválené indikace, bez dohledu lékaře a bez znalosti dávkování, je hazard se zdravím. V době, kdy je snadné šířit neověřené informace, je o to důležitější spoléhat se na ověřené zdroje a rozlišovat mezi skutečnou vědou a osobními názory prezentovanými jako fakta.