Kam až může vést představa, že Česká republika neexistuje nebo je jen korporací a nikdo nikoho nemůže nutit dodržovat zákony, ukazuje případ z východní Moravy. Matka své děti odmítá posílat do školy, nebyly v ni rok a půl. Podobný případ se stal na Náchodsku, kdy rodina Včelišova ani narození dětí neohlásila úřadům a tím pádem nemohly být nikdy například ani u pediatra.

V případu na východní Morově by byla teoreticky možná domácí vzdělávání, ale to matka by musela s úřady spolupracovat. „Matka opakovaně deklaruje, že odmítá spolupráci se státními orgány a institucemi a necítí se být vázána právními předpisy ČR. Soud tedy návrhu matky nemohl vyhovět, právě s ohledem na zaručená práva dětí a zájem dětí,“ stojí ve verdiktu, který má redakce Práva k dispozici.

„Pokud se jedná o přání dětí, které by se rády vzdělávaly s matkou doma, k tomuto soud přihlížel, ale bohužel mu nebylo možno vzhledem k ostatním okolnostem případu v současné době vyhovět. Dle názoru soudu je největší překážkou v domácím vzdělávání dětí matka, její životní postoje a přesvědčení, pro které nespolupracuje se školou ani státními orgány, v minulosti opakovaně neplnila podmínky individuálního vzdělávání dětí, nerespektuje rozhodnutí ředitele školy a nezajišťuje účast dětí ve škole,“ pokračoval verdikt.

Matka s úřady skoncovala tak, že za sebe i své děti, jedenáctiletou dívku a devítiletého hocha, předala listiny, na jejichž základě se cítí být „živým člověkem“ a domnívá se, že ona ani její děti mimo jiné nepodléhají státní moci a zákonům této republiky stejně jako mezinárodním právním předpisům. Děti do školy nechodí přes rok a půl. To už bylo moc i na státní zastupitelství, které ženu obžalovalo z ohrožování výchovy dítěte.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.