Je smutné, že na sociální sítích se šíří různé příběhy, které se určitě staly dobré kamarádce, známému, příbuznému či někomu v práci. Příběhy v naprosto stejné podobě pak šíří mnoho lidí. Na jeden takový případ upozornil projekt Iluminátor. Zajímavý je však i samotný text příběhu:

„Příběh z okruhu mých blízkých přátel… Kamarádka 35 let známe se už snad věky. Byla vždy trochu jiná, vždy sebou tahala dezinfekci, dezinfekční ubrousky, prostě fobie z bacilů… Pak přišel Covid… Šla na 1 očkování, vše v pořádku až na menší vyrážku. Pak se jim konečně podařil pokus o miminko jelikož nebyl čas, je děsný workoholik. Pak přišla dávka číslo 2… Cca po necelých 3 týdnech po očkování samovolný potrat v 6tém měsíci přitom skoro vykrvácela… Čas plynul dál, vyrovnávali se se ztrátou a stejně šla na dávku číslo 3 po cca 10ti dnech silné horečky, krvácení z nosu ,bolesti hlavy… Obvoďák řekl ať nechodí dá si paralen ,čaj a leží doma… Za dva dny manžel musel volat záchranku, bo přestávala dýchat… Teď leží na JIP na ventilátoru, primář jí dává 15% šanci na přežití… Do toho jejího manžela 2 dny drželi policajti, bo natáhl primářoj, který sebou praštil a má otřes mozku… Důvod té rány byl, že ten milý pan primář řekl před její 65ti letou maminkou, že nemají doufat a raději chystat pohřeb a návštěvy žádné dokud nebudou očkováni.“

Při pozorném prostudování příběh vůbec nesedí. Kamarádka byla očkována, otěhotněla, ale údajně potratila v 6. měsíci těhotenství po 2. dávce. Druhá dávka očkování se přitom aplikuje po 21-42 dnech od 1.očkování.

Na celé věci je však důležitý ještě jeden fakt. Případná ztráta plodu v 6. měsíci není nazýván potratem, ale porodem. Lékaři jsou schopni zachránit i 5měsíční plod. Právě doba mezi 22. až 25. týdnem je hranicí, na které lékaři v Česku ještě zvládnou udržet novorozeně při životě. O tom, že 6měsíční plody se běžně zachraňují psal už v roce 2011 web České televize. Mezi tím se porodnictví ještě posunulo.

Nakonec i autorka jednoho ze sdílených příspěvků přiznala, že příběh „může“ být vymyšlený.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.