Na Facebooku se šíří příspěvek stránky Občanská neposlušnost, který přebírá text Thomase Pauknera z profilu Deník P – Paukner Media. Autor v něm obviňuje Českou televizi a Seznam Zprávy ze šíření „zcela prokazatelných dezinformací“ o systému emisních povolenek ETS 2. Podle něj média lživě informovala, že nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur za tunu oxidu uhličitého.
Kritika má pravdivé jádro. Překročením stanovené hranice se cena povolenky skutečně nezastaví. Samotný příspěvek však následně vynechává podstatnou část článku Seznam Zpráv, chybně popisuje uvolňování povolenek, dopouští se matematické chyby a nesprávně interpretuje vlastní podkladovou studii.
Strop, který cenu nezastaví
Označení „cenový strop“ je přinejmenším nepřesné. Podle platné evropské směrnice funguje částka 45 eur jako spouštěcí hranice. Pokud ji průměrná cena překročí po stanovenou dobu, z rezervy tržní stability se na trh uvolní další povolenky. V důsledku vyšší nabídky se má růst ceny utlumit, nicméně cena se administrativně nezastaví a může dále růst.
Částka 45 eur je navíc vyjádřena v cenách roku 2020 a valorizuje se podle inflace. Není proto přesné převádět ji jednoduše na zhruba 1 100 korun. V cenové hladině roku 2026 vychází hranice přibližně na 57 až 58 eur. Jaká bude nominální částka při spuštění systému v roce 2028, bude záviset také na dalším vývoji inflace. V tomto bodě je Pauknerova kritika oprávněná, ačkoliv ani jeho tvrzení o pevné „reálné“ hranici 60 eur nemůže být pro rok 2028 definitivní.
Stejně mechanismus popisuje také Evropská komise: při překročení hranice 45 eur v cenách roku 2020 mohou být do oběhu uvolněny dodatečné povolenky. Komise nehovoří o tom, že by se obchodní cena na této hodnotě zastavila.
Seznam inflaci nezatajil
Problém příspěvku začíná ve chvíli, kdy z nepřesné mediální zkratky vyvozuje úmyslnou lež. Seznam Zprávy skutečně používají v titulku a úvodu výraz „strop“. V nyní dostupné verzi stejného článku ale následně výslovně uvádějí, že 45 eur odpovídá cenám roku 2020 a v aktuálních cenách by se mechanismus aktivoval přibližně při 57 až 58 eurech. Článek také vysvětluje, že po dosažení hranice se začnou uvolňovat povolenky z rezervy.
Tvrzení, že Seznam tuto okolnost čtenářům zatajil, je tedy nepravdivé. Přesnější kritika by zněla, že redakce zvolila zavádějící titulek a nepřesnou formulaci v úvodu, kterou až dále v textu uvedla na pravou míru.
U článku ČT24 je problém výraznější. Úvod hovoří o cenovém stropu 45 eur a neupozorňuje, že jde o ceny roku 2020. Také tento článek však popisuje uvolňování povolenek a později cituje europoslance Ondřeje Knotka, který výslovně říká: „Není to strop.“ Článek je tak vnitřně rozporný a jeho úvod může čtenáře zmást. Ani zde ale nelze z předložených skutečností doložit, že Česká televize úmyslně lhala.
Čtyři dávky po 20 milionech? Tak mechanismus nastaven není
Paukner dále tvrdí, že se má nejprve uvolnit 20 milionů povolenek, po několika dnech dalších 20 milionů a po několika týdnech možná další dvě stejně velké dávky. Popis dohody zveřejněný Radou EU však uvádí něco jiného. K původní dávce 20 milionů se přidává dalších 20 milionů, takže při jednom spuštění mechanismu má být uvolněno 40 milionů povolenek. Mechanismus lze využít dvakrát ročně, tedy maximálně 80 milionů za rok.
Rezerva navíc obsahuje celkem 600 milionů povolenek a existuje také další pojistka reagující na jejich nedostatek v oběhu. Pokud jejich počet klesne na stanovenou hranici, může se z rezervy uvolnit až 100 milionů. Tvrzení, že celý stabilizační mechanismus spočívá pouze v postupném „přihazování“ čtyř balíčků po 20 milionech, je proto neúplné i věcně chybné.
Nesedí ani uvedený výpočet. Pokud bychom přijali Pauknerův údaj, podle něhož jde o 1,3 miliardy povolenek, pak 80 milionů nepředstavuje 1,4 procenta, ale přibližně 6,15 procenta. Hodnotě kolem 1,5 procenta by odpovídala pouze jedna původní dávka 20 milionů. Autor tak zřejmě počítá procentní podíl z jedné dávky, zatímco slovně hodnotí celé možné roční množství.
Studie neukazuje cenu 240 eur v roce 2034
Další výrazná chyba se týká českého Národního klimaticko-energetického plánu. Příspěvek tvrdí, že podkladová studie počítá s cenou ETS 2 ve výši 240 eur už v roce 2034. Jenže citovaná prezentace projektu SEEPIA ukazuje v grafu na straně 19 pro rok 2034 hodnotu přibližně 120 eur v cenách roku 2020. K hranici kolem 240 eur se jedna z modelovaných křivek dostává přibližně až v roce 2042.
Prezentace navíc hned na začátku upozorňuje, že „nejde o předpověď budoucnosti, ale analýzu vývoje na základě předpokladů“. Jde tedy o modelový scénář použitý jako podklad pro NKEP, nikoliv o závazný plán Evropské komise, který by určoval budoucí burzovní cenu. Záměna scénáře za předem naplánovaný vývoj je sama o sobě zavádějící. Posunutí hodnoty 240 eur o přibližně osm let je už jednoznačná faktická chyba.
Méně povolenek neznamená automaticky vyšší cenu
Pravdivé je, že počet nově vydávaných povolenek má postupně klesat. To je samotný princip systému cap and trade: snižuje se množství povolených emisí a regulované subjekty mají být motivovány investovat do úspor a čistších technologií. Z toho však nelze bez dalšího odvodit, že cena musí každoročně růst.
Cenu neurčuje jen nabídka, ale také poptávka. Pokud budou klesat emise z vytápění a dopravy, bude klesat i množství povolenek, které dodavatelé paliv potřebují. Do trhu mohou vstupovat také povolenky z rezervy. První rok provozu má být navíc podle Evropské komise aukční objem záměrně navýšen o 30 procent, aby měl trh dostatečnou likviditu. Porovnávat tento mimořádně navýšený první rok s rokem 2035 proto může vytvářet zkreslený dojem.
Neplatí ani tvrzení, že Evropská komise naplánovala každoročně rostoucí příjmy Sociálního klimatického fondu. Směrnice stanoví, že při odloženém spuštění ETS 2 nesmí roční částka určená fondu překročit 11,4 miliardy eur v roce 2028. Následují maxima 10,3 miliardy v roce 2029, 10,1 miliardy v roce 2030, 9,8 miliardy v roce 2031 a devět miliard v roce 2032. Po spuštění tedy stanovené roční částky naopak klesají. Ani z financování fondu nelze vyčíst Komisí naplánovanou cenu povolenky.
Danuše Nerudová nestojí v čele DG CLIMA
Příspěvek také hovoří o „byrokratech z DG Klima v čele s Danuší Nerudovou“. Danuše Nerudová však není úřednicí Evropské komise ani šéfkou jejího Generálního ředitelství pro oblast klimatu. Je poslankyní Evropského parlamentu a u projednávané úpravy působila jako parlamentní zpravodajka. Jde o dvě různé evropské instituce a dvě odlišné role.
Verdikt: Zavádějící
Česká televize i Seznam Zprávy použily pro stabilizační mechanismus nepřesné označení „cenový strop“. Kritika tohoto výrazu je oprávněná, protože překročení hranice 45 eur v cenách roku 2020 cenu nezastaví. ČT24 navíc v úvodu opomenula inflační přepočet.
Facebookový příspěvek ale z tohoto pravdivého základu vytváří obvinění z úmyslného dezinformování, pro které nepředkládá důkazy. Vynechává vysvětlení obsažené přímo v článku Seznam Zpráv, nesprávně popisuje dávky z rezervy, zaměňuje 6,15 procenta za 1,4 procenta, posouvá modelovou cenu 240 eur přibližně o osm let a nepravdivě tvrdí, že mají každoročně růst částky určené Sociálnímu klimatickému fondu. Celkově proto příspěvek hodnotíme jako zavádějící.
