Že komunisté tuto zemi vybudovali, zatímco dnes se jen podniky zavírají nebo prodávají, je častý narativ těch, kteří šíří komunistickou propagandu. Český spisovatel, producent a satirik Jakub Horák připomněl, že spousta podniků, které komunisté používají v argumentaci jako chloubu průmyslu, vzniklo mnohem dříve.
„Všichni, kdo si pochvalují, jaký tu komunisté vybudovali průmysl – lodě, auta, letadla, zbrojovky, hutě, ocelárny, železárny, chemičky atd., tak by si měli uvědomit, že drtivou většinu těch podniků komunisté nevybudovali: Spolana (založeno 1898), Spolchemie (založeno 1856), Unipetrol (založeno 1939), Zetor (1. traktor v roce 1945), Avia (založeno 1919), Tatra (založeno 1850), Škoda (založeno 1895), Zbrojovka Brno (založeno 1918), Vítkovické železárny (založeno 1828), Třinecké železárny (založeno 1839), Zlín aircarft (založeno 1934), Let Kunovice (1936), Aero Vodochody (založeno 1919), ČKD (založeno 1854), ETA (založeno 1943), Budvar (založeno 1895), Staropramen (založeno 1869), Prazdroj (založeno 1859),“ sesumíroval fakta Jakub Horák. „Oni ty podniky jen ukradli původním majitelům,“ dodává.
Faktem je, že komunistický režim podřídil průmysl plánovanému hospodářství, které bylo neefektivní, rigidní a byrokratické. Průmysl byl zaměřen na kvantitu, nikoli na kvalitu, a na produkci těžkých strojů, zbraní a surovin pro potřeby sovětského bloku. Nedostatek tržních stimulů, konkurence a inovací vedl k poklesu produktivity, rentability a technologické úrovně průmyslu. V mnoha ohledech byl průmysl také zastaralý, Československo také nesmělo, na příkaz SSSR, vyrábět některé produkty. V 70. a 80. letech se prohloubila krize komunistického průmyslu. Československo se stalo stále více závislé na dovozu ropy a plynu ze Sovětského svazu, který byl často nedostatečný nebo přerušovaný. Průmysl byl zastaralý, znečišťoval životní prostředí a spotřebovával velké množství energie. Výrobky byly nízké kvality, nevyhovovaly potřebám spotřebitelů a nemohly konkurovat na světovém trhu. Nedocházelo k žádným podstatným inovacím ani modernizaci.
Po sametové revoluci v roce 1989 se československý průmysl musel přizpůsobit novým podmínkám tržní ekonomiky, demokracie a globalizace. Nastala transformace hospodářství, která zahrnovala privatizaci, restrukturalizaci, liberalizaci a otevření trhu. Některé odvětví a podniky se dokázaly úspěšně adaptovat a obnovit svou konkurenceschopnost, zatímco jiné zanikly nebo byly prodány zahraničním investorům.
Faktem je, že komunisté vybudovali například jadernou elektrárnu Dukovany nebo postavili nesčetně přehrad. Jejich pozitivní vliv na průmysl je však přinejmenším sporný.
Aktualizace 12. září 2023: Původním autorem příspěvku Jakuba Horáka je Jana Levová.