Na sociálních sítích se šíří tvrzení Jana Čížka, podle něhož je spolek Milion chvilek jakousi „dceřinou společností“ organizace Člověk v tísni, která měla Mikuláše Mináře „vybrat konkurzem“ a poskytnout mu financování. Jenže pro takto silné tvrzení nejsou ve veřejně dohledatelných zdrojích důkazy. Oficiální materiály Milionu chvilek naopak popisují spolek jako samostatný subjekt a veřejně dostupné rejstříkové údaje uvádějí, že Milion Chvilek, z. s., vznikl 31. ledna 2018 jako spolek, nikoli jako dceřiná firma nebo organizační součást Člověka v tísni.
Samotný Milion chvilek uvádí, že iniciativa vznikla spontánně v reakci na společenskou situaci po volbách v roce 2017. Ve výroční zprávě za rok 2018 stojí, že „vznikli jsme spontánně“, a na webu organizace je Milion chvilek popsán jako spolek tvořený signatáři, dobrovolníky, zaměstnanci a členy spolku. To je v přímém rozporu s tezí, že by šlo o „dceřinou organizaci“ Člověka v tísni.
Pravdou je pouze to, že Člověk v tísni prostřednictvím programu Jeden svět na školách pořádal soutěž Hledá se LEADr. a že v její porotě seděl i Jindřich Šídlo. Oficiální materiál Člověka v tísni z roku 2017 výslovně uvádí, že porotu tvořili Jindřich Šídlo, Sylvie Lauder, Veronika Sedláčková a Karel Strachota. Stejný text zároveň popisuje, že vítěz soutěže mohl získat finanční podporu pro svůj projekt a zahraniční stáž. Z toho ale nijak neplyne, že by Člověk v tísni založil Milion chvilek nebo že by z Mikuláše Mináře udělal šéfa vlastní „dceřiné“ organizace.
Jindřich Šídlo na Čížkův příspěvek reagoval slovy, že „Člověk v tísni žádného Mikuláše Mináře a Milion chvilek nestvořila“ a že Milion chvilek rozhodně není „dceřinná organizace“ Člověka v tísni. Zároveň napsal, že Minář se s projektem Milion chvilek do soutěže přihlásil a vypadl hned v jednom z prvních kol. Tato verze alespoň odpovídá tomu, co je veřejně doložitelné: existovala soutěž pořádaná Člověkem v tísni, existovala porota se Šídlem, ale veřejné zdroje nedokládají Čížkovo tvrzení o řízení či vlastnickém vztahu mezi Člověkem v tísni a Milionem chvilek.
Čížkův status tak stojí na typickém manipulačním postupu. Vezme jeden reálný detail — tedy existenci soutěže Hledá se LEADr. a účast novináře Jindřicha Šídla v porotě — a kolem něj vystaví nepodloženou konstrukci o „dceřiné společnosti“, řízeném výběru Mikuláše Mináře a financování celého projektu. Nic takového se z veřejně dostupných podkladů nepotvrzuje. Dostupná fakta ukazují spíše na to, že Milion chvilek vznikl jako samostatný spolek, zatímco Člověk v tísni pořádal oddělený vzdělávací projekt pro mladé lídry.
Verdikt je tedy poměrně jasný: Jan Čížek směšuje doložitelný kontakt přes veřejnou soutěž s nepodloženým tvrzením o organizačním a finančním ovládání Milionu chvilek. To, že se Mikuláš Minář se svým projektem objevil v soutěži pořádané Člověkem v tísni, ještě zdaleka neznamená, že Milion chvilek je „dceřinou organizací“ této neziskové organizace. Právě tento závěr je ve statusu klíčový — a právě ten veřejně dostupná fakta nepotvrzují.