Na sociálních sítích se tvrdí, že Evropský parlament definitivně schválil plošné skenování zpráv a že Danuše Nerudová či celé hnutí ANO hlasovaly pro. Takové shrnutí směšuje několik různých hlasování. Parlament text výrazně změnil a legislativní proces dosud neskončil.
Po hlasování Evropského parlamentu z 9. července 2026 se v českém prostředí rozšířily dva protichůdné výklady. Podle jednoho Unie právě zavedla „plošné šmírování“ soukromých zpráv, podle druhého se téměř nic nestalo a kritika je pouze protievropskou hysterií. Ani jeden výklad nevystihuje situaci přesně.
Co je Chat Control 1.0
Směrnice ePrivacy, která chrání důvěrnost elektronické komunikace, pochází již z roku 2002. Od prosince 2020 se její pravidla začala vztahovat také na internetové komunikační služby, například webové e-maily a chatovací aplikace. Některým platformám tím vznikl problém s dosavadním dobrovolným vyhledáváním materiálů sexuálního zneužívání dětí, protože při něm zpracovávaly obsah komunikace.
Evropská unie proto v roce 2021 přijala dočasné nařízení 2021/1232, označované jako Chat Control 1.0. Poskytovatelům umožnilo dobrovolně používat technologie k vyhledávání, odstraňování a hlášení materiálů sexuálního zneužívání dětí a případů takzvaného groomingu. Nešlo o povinnost všech platforem ani o přímé čtení zpráv úředníky či politiky. Současně však šlo o zákonnou výjimku umožňující automatizovaně analyzovat obsah soukromé komunikace, což představuje skutečný zásah do práva na soukromí.
Původní výjimka byla prodloužena do 3. dubna 2026. Tímto dnem její platnost skončila. Rada EU přijala 2. července 2026 pozici, podle níž měla být výjimka obnovena a platit do 3. dubna 2028. Samotná pozice Rady ale ještě není účinným právním předpisem.
Co se stalo v Evropském parlamentu
Evropský parlament hlasoval 9. července ve druhém čtení o pozici Rady. Návrh na její úplné odmítnutí podpořilo 314 europoslanců, 276 bylo proti a 17 se zdrželo. K odmítnutí ale podle evropských smluv nebyla potřebná prostá většina hlasujících, nýbrž absolutní většina všech tehdejších členů Parlamentu, tedy 360 hlasů. Návrh proto neuspěl.
Nešlo o pravidlo vytvořené speciálně pro Chat Control, ale o standardní podmínku druhého čtení řádného legislativního postupu. Lze diskutovat o tom, zda bylo vhodné použít naléhavý postup nebo zda výsledek odpovídal vůli většiny přítomných. Samotné hlasování však nebylo protiprávní ani „nedemokratické“ jen proto, že se vyžadovala absolutní většina.
Parlament následně přijal několik změn. Nejdůležitější výslovně vylučuje komunikaci, na kterou je nebo má být použito koncové šifrování. Europoslanci tak odmítli možnost, aby prodloužená výjimka zasahovala do end-to-end šifrovaných zpráv. Po zapracování změn Parlament svou pozici udržel: pro její odmítnutí hlasovalo 276 poslanců, proti odmítnutí 286 a 30 se zdrželo.
Pozměněný text nyní míří zpět do Rady EU. Ta má tři měsíce na to, aby parlamentní změny přijala. Pokud je nepřijme všechny, bude následovat dohodovací řízení mezi Parlamentem a Radou. Oficiální legislativní databáze proto stále uvádí stav „čeká se na rozhodnutí Rady ve druhém čtení“. K 14. červenci 2026 tedy prodloužení není definitivně schváleno ani účinné.
Jak hlasovali čeští europoslanci
Při prvním a politicky nejvýznamnějším hlasování o úplném odmítnutí pozice Rady hlasovalo 16 z 21 českých europoslanců.
| Postoj k pozici Rady | Čeští europoslanci |
|---|---|
| Pro odmítnutí pozice Rady | Ivan David, Klára Dostálová, Ondřej Dostál, Markéta Gregorová, Jaroslav Knot, Ondřej Knotek, Kateřina Konečná, Ondřej Krutílek, Jana Nagyová, Danuše Nerudová, Jaroslava Pokorná Jermanová, Antonín Staněk |
| Proti odmítnutí pozice Rady | Jan Farský, Ondřej Kolář, Luděk Niedermayer, Tomáš Zdechovský |
| Nehlasovali | Nicola Bartůšek, Jaroslav Bžoch, Tomáš Kubín, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová |
Dvanáct českých europoslanců tedy hlasovalo proti původní pozici Rady, čtyři ji pomohli udržet a pět nehlasovalo.
Jak hlasovala Danuše Nerudová
Tvrzení, že Danuše Nerudová jednoduše „hlasovala pro skenování soukromých zpráv“, je zavádějící.
Nerudová 7. července podpořila procedurální rozhodnutí, aby se návrh projednával v naléhavém režimu. Podobně hlasovali také europoslanci ANO. Procedurální hlasování ale samo o sobě neznamenalo podporu konkrétního obsahu nařízení.
Při následném věcném hlasování 9. července Nerudová hlasovala pro odmítnutí původní pozice Rady. Poté podpořila zachování pozměněné parlamentní varianty, která výslovně vyřadila koncově šifrovanou komunikaci. Přesnější formulace tedy zní: Nerudová odmítla původní verzi, ale podpořila užší variantu po přijetí parlamentních pojistek.
Ani tvrzení, že „ANO hlasovalo pro Chat Control“, nevystihuje skutečnost. Europoslanci ANO podpořili zahájení naléhavého projednávání, ale většina přítomných zástupců hnutí následně hlasovala pro odmítnutí pozice Rady. Jaroslav Bžoch a Tomáš Kubín se věcného hlasování nezúčastnili.
Nejde ani o bezvýznamnou formalitu
Není pravda, že automatizované systémy nemohou zasáhnout nevinné uživatele. Samotné návrhy právních předpisů počítají s falešně pozitivními výsledky, lidskou kontrolou, možností odvolání a obnovou nesprávně zablokovaného obsahu či účtu. Automatické označení obsahu sice není totéž jako trestní obvinění, ale může vést k předání údajů, omezení účtu nebo dalšímu prověřování.
Na druhé straně systémy nejsou pouze symbolické. Podle údajů citovaných Policií ČR dostávají české orgány prostřednictvím zahraničních partnerů, zejména amerického centra NCMEC a Europolu, přibližně 20 tisíc podnětů ročně. V roce 2024 bylo podle policie 890 podnětů relevantních podle českého trestního práva a vedly k identifikaci 255 podezřelých. Hlášení tedy neputují univerzálně přes Interpol a velká část podnětů se nakonec jako trestně relevantní nepotvrdí, přesto mají pro vyšetřování konkrétní význam.
Chat Control 2.0 nezanikl
Dalším nepravdivým tvrzením je, že dlouhodobý návrh označovaný jako Chat Control 2.0 vznikl v roce 2025 a „neprošel“. Evropská komise jej předložila už v květnu 2022 a legislativní jednání nadále pokračují. Na rozdíl od dočasné dobrovolné výjimky má trvalý návrh zavést systém povinností a příkazů k detekci. Právě jeho možné dopady na šifrovanou komunikaci a riziko nerozlišujícího skenování vyvolávají největší odborné výhrady.
Verdikt
Na sociálních sítích se míchají procedurální a věcná hlasování i původní a pozměněná verze návrhu.
Nepravdivé je tvrzení, že Evropská unie již definitivně obnovila Chat Control 1.0. Evropský parlament text pozměnil a Rada o změnách teprve rozhodne.
Zavádějící je tvrzení, že Danuše Nerudová nebo celé hnutí ANO hlasovaly jednoduše „pro skenování“. Nerudová i většina přítomných europoslanců ANO hlasovali pro odmítnutí původní pozice Rady. Nerudová následně podpořila užší parlamentní variantu.
Stejně zavádějící je opačné zlehčování celé věci. Chat Control 1.0 není státní čtení všech zpráv, ale ani pouhá technická formalita bez dopadu na soukromí. Jde o skutečný spor o to, za jakých podmínek mohou soukromé platformy automatizovaně analyzovat komunikaci svých uživatelů.
