Červenec 2025 byl podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu průměrný. Přesto se v českém veřejném prostoru objevují tvrzení, že letošní léto je „studené“ nebo dokonce výjimečně chladné. Tento dojem je ale klamný a nevychází z faktů, nýbrž z posunu toho, co považujeme za normální počasí.
Takzvaný „shifting baseline effect“ znamená, že naše představa o normálu se mění podle toho, na co jsme si zvykli v posledních letech. Klimatologové pracují s třicetiletými obdobími, tzv. klimatickými normály. Aktuálně se používá normál z let 1991–2020, který je přibližně o čtyři desetiny stupně teplejší než ten předchozí z období 1981–2010. A pokud bychom vzali ještě starší normál z let 1961–1980, zjistili bychom, že letošní červenec by byl nadprůměrně teplý. Vysvětlení je prosté: průměrná teplota se dlouhodobě zvyšuje a to, co jsme kdysi považovali za horké léto, je dnes vnímáno jako standard.
V poslední dekádě jsme zažili řadu extrémně horkých červenců a srpnů. Roky jako 2015, 2018 či 2019 se vyznačovaly vlnami veder, které posunuly naše očekávání směrem k vyšším teplotám. Když se pak objeví měsíc, který se jen vrátí k dlouhodobému průměru, působí na mnoho lidí dojmem „studeného léta“. Je to ale optický klam způsobený naším zvykem na extrémní horka.
Globální kontext letošního července také ukazuje, jak zavádějící je vytrhávat střední Evropu z celku. Zatímco u nás byly teploty v normálu, Skandinávie čelila dlouhotrvajícím vedrům s teplotami přes třicet stupňů a Středozemní moře je letos výjimečně teplé. Žádné ochlazování tedy nenastává, naopak – globální průměrná teplota pokračuje v růstu. To, že střední Evropa letos zažila mírnější léto, je spíše regionální výjimka než důkaz o konci oteplování.
Přesto se i v reakci na odborné vysvětlení objevují hlasy, které situaci bagatelizují nebo zesměšňují. Daniel Vávra například ironicky tvrdí, že si pamatuje, jak se v červenci bruslilo na Vltavě. Takové výroky nemají s realitou nic společného a odvádějí pozornost od faktů. Místo aby se diskutovalo o skutečných datech, sklouzává debata do ironie a osobních útoků. Zpochybňování vědců s odkazem na „granty a hypotéky“ je navíc typickým příkladem argumentu ad hominem – tedy útoku na člověka místo věcné debaty.
Pokud se chceme bavit o klimatu seriózně, musíme se držet faktů. A ta jsou jasná: letošní červenec nebyl výjimečně chladný, ale průměrný podle současného klimatického normálu, a v porovnání se staršími obdobími dokonce nadprůměrný. Pocit, že jsme zažili zimu, je důsledkem toho, že jsme si v posledních letech zvykli na extrémní vedra.