Na Facebooku se šíří příspěvek zaměřený proti EU, který uvádí: „Uršula kasíruje až 2 koruny z každé české kilowatthodiny elektřiny! Ze šesti Fialových korun jdou dvě do Bruselu.“ Opomineme-li to, že článek absolutně nepochopil, že ono zastropování ceny silové elektřiny je pro koncového zákazníka, nikoliv pro výrobce a jedná se o kompenzační mechanismus státu, který se výrobců nedotýká, příspěvek se snaží tvrdit, že cena emisních povolenek činí asi 2 Kč na kWh. Přitom se odkazuje na komentář Lubomíra Lízala, který píše, že tato částka je maximální částkou u hnědouhelné elektrárny.
Lubomír Lízal v komentáři píše: „Česká republika je čistý vývozce, to znamená, že elektrickou energii dlouhodobě víc vyváží, než dováží. Domácí potřebu jsme schopni pokrýt výrobou zcela bez použití plynu. Podle výroční zprávy ERÚ za rok 2021 o stavu soustavy byla loni čistá výroba z plynových a paroplynových elektráren dohromady necelých 8 TWh. Čistý export byl vyšší, asi 11 TWh. Z toho plyne, že tím, kdo určuje cenu pro domácí trh, je typicky průměrná hnědouhelná elektrárna. A ty zase tolik nezdražily. Jistě, povolenky jsou dražší, ale stále jde o dodatečnou částku kolem jedné koruny na kWh (maximum letošního roku bylo asi dvě koruny, nyní je cena asi koruna padesát). Pokud se v minulosti nabídkové ceny elektřiny pohybovaly kolem 1 Kč a výrobci dosahovali přiměřených zisků, pak i se zohledněním inflace a vyšší ceny povolenky, je strop ve výši pětinásobku nesmyslně a neopodstatněně vysoko. Spravedlivá a přiměřená cena pro naši ekonomiku i s vysokou cenou povolenky by tedy měla být pod 3 Kč. I s touto cenou výrobci elektřiny (kromě pro nás nepotřebných plynových elektráren) dosáhnou na slušné zisky.“
Lubomír Lízal tedy rozhodně neříká, že 2 Kč za kWh tvoří emisní povolenky EU. Jednalo se o maximální částku v případě hnědouhelných elektráren. I Česká republika kromě hnědouhelných elektráren má jiné zdroje. Známé jsou čísla z roku 2020. „V České republice bylo v roce 2020 podle předběžných výsledků vyrobeno celkem 81 427,6 GWh elektrické energie. Největší část energie, a to 43,2 %, byla vyrobena v parních elektrárnách. V jaderných elektrárnách bylo vyrobeno 36,9 % energie, 7,4 % připadlo na paroplynové a 4,7 % na plynové a spalovací elektrárny.“ K výrobě elektřiny se tedy uhlí v ČR využívá přibližně z 55 %. Ostatní výrobci potřebují podstatně méně emisních povolenek.