Český web Názorový proud zveřejnil 14. října 2026 článek, podle něhož nová zjištění organizace Global Fact-Checking Network (GFCN) zásadně mění pohled na masakr v Buči. Údajné nesrovnalosti mezi jmény na památníku používá jako podklad pro tvrzení, že události byly zinscenované. Za vysoce pravděpodobné dokonce označuje, že „Britové toto krvavé divadlo zinscenovali“. Podobnou argumentaci s údajnými vojáky mezi připomínanými oběťmi převzala 8. října Svobodná televize. Nová republika publikovala příbuznou verzi založenou na zprávě představené Sergejem Lavrovem už 24. září.
GFCN zpochybňuje 198 jmen na památníku. Tvrdí mimo jiné, že 57 osob patřilo k ozbrojeným složkám, dalších nejméně 26 se neoficiálně účastnilo bojů a u desítek lidí se nepodařilo najít digitální stopu. Z těchto tvrzení ale nevyplývá, že vraždy civilistů byly inscenací. Nedohledání člověka na internetu samo o sobě nedokazuje, že neexistoval. Stejně tak případná přítomnost jmen vojáků na památníku nevyvrací vraždy jiných, civilních obyvatel. Tuto aktuální verzi popírání masakru rozebral také slovenský Demagog.
Pozornost zaslouží i původ údajného ověřování. GFCN podle vlastního webu založily ruská státní agentura TASS, organizace Dialog Regions a New Media School. Reportéři bez hranic tuto síť označili za nástroj ruské propagandy a popsali její vazby na struktury spojené s Kremlem. Samotný název obsahující slova „fact-checking“ nezaručuje nezávislost ani správnost závěrů. Rozhodující je, zda předložené argumenty obstojí proti dostupným důkazům o konkrétních zločinech.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) ve zprávě ze 7. prosince 2022 uvedl, že k 31. říjnu téhož roku zdokumentoval v Buči usmrcení 73 civilistů: 54 mužů, 16 žen, dvou chlapců a jedné dívky. Další případy tehdy prověřoval. Zpráva vycházela z terénního šetření a rozhovorů s oběťmi a svědky, jejichž výpovědi vyšetřovatelé porovnávali s dalšími podklady, včetně fotografií, úředních záznamů a forenzních zpráv. Doložení těchto zločinů tedy nestojí na pouhém převzetí jmen z památníku.
Existují také důkazy o tom, že těla ležela v ulicích už během ruské okupace. Centre for Information Resilience porovnalo satelitní snímky společnosti Maxar z 19. března 2022 a společnosti Planet z 21. března. Na Jablonské ulici zachycovaly objekty odpovídající tělům na stejných místech, kde byla zdokumentována po odchodu ruských jednotek. Investigace agentury AP a pořadu FRONTLINE zase využila kamerové záznamy, telefonické hovory ruských vojáků a výpovědi přeživších k rekonstrukci zatýkání a následných poprav. Kamerové záznamy zachycují i odvádění skupiny zajatých mužů na ruskou základnu v Jablonské ulici.
Pravdivým jádrem tvrzení je skutečnost, že mezi zavražděnými byli také lidé, kteří se po invazi zapojili do místní obrany. Investigativní reportáže jejich zapojení otevřeně popisovaly už v roce 2022. To však neopravňuje k jejich popravě po zajetí. Jak vysvětluje Human Rights Watch, popravy jsou zakázány bez ohledu na to, zda je obětí civilista, válečný zajatec nebo jiný zajatý bojovník. Úmyslné zabití chráněného zajatce představuje válečný zločin. Označení člověka za obránce či vojáka proto samo o sobě nevyvrací, že se stal obětí zločinu.
Verdikt: Nepravda. Tvrzení, že masakr civilistů v Buči byl zinscenovaný, odporuje výsledkům vyšetřování i obrazovým důkazům. Případnou chybu u konkrétního jména na památníku je třeba prověřovat jednotlivě. Ani její potvrzení by však nevyvrátilo doložené vraždy civilistů nebo popravy zajatců. Manipulace spočívá v tom, že se spor o zařazení některých jmen používá k popření zločinů, jejichž dokumentace existuje nezávisle na památníku.
